Piš radši o lásce, nebo za chvíli dostaneš do držky..

Tuto sms mi poslala moje jinak velmi slušně se vyjadřující sestra, která tak reagovala po přečtení diskuze pod mým článkem :)

Musím se přiznat, že mě ta sms prostě dostala. Jak hodně v ní vlastně bylo řečeno, ale hlavně, ségra je kliďas a flegmatik, a její reakce mě zkrátka rozesmála.

No, a tak si říkám.. Psát, či nepsat dál, to je oč tu běží - vždyť blogová závislost překonat  dá se jen ztěží..:)

Někdo píše jen o lásce, někdo jen o politice a někdo zkrátka o všem možném i nemožném.

Každý svého blogu strůjcem. I tak se to dá "uchopit" a pochopit.

Někdo píše ironicky, někdo v nadsázce, někdo smrtelně vážně, ale zkuste to umět vždy rozpoznat. Vlastně to ani nejde a někdy je to dokonce ku prospěchu věci.

Někdy mě přepadne "odvaha" napsat o věcech, kterých lituju, že jsem udělala, nebo taky neudělala.

O věcech, co mě pálí a bolí. Ale pak si říkám proč vlastně.

Možná bych tím někomu pomohla, někomu s podobnými "ďábly" nebo prožitky, že v tom zkrátka někdo není sám.

Každý z nás má svoji třináctou komnatu a otvírat dvířka veřejně, vyžaduje notnou dávku osobní vnitřní odvahy. Na jednu stranu tím můžete třeba pomoct jiným, na druhou se to může obrátit proti vám samým.

Já zatím pootvírala jen lehce, často s nadhledem, ironií a nadsázkou.

No a zbývá jen říct - Když se čas naplnil..