Baví mě pozorovat lidi. A hlavně v čekárnách u doktora :)
Například čekárna u zubaře. Kolik tam se projeví různých emocí :)
Nikde nepotkáte tolik nervózních lidí. Nově přicházející sotva pozdraví, tušíce blížící se drama za dveřmi ordinace.
Musím se přiznat, že většinou mi více nervózní připadají muži. Poklepávají nohou, všelijak oddychují, a když je slyšet zvuk zubní vrtačky, s obavami mlasknou :)
Pak jsou tu vysoce komunikativní pacienti, co chtějí probírat každou nemoc a všelijaké drby z lékařského prostředí :)
Také jsou tu lidé neustále se vrtící a přešlapující :)
Další jsou ti, jež neustále kontrolují nově přicházející, s obavami, aby je někdo nepředběhl :)
Pak tu máme "notorické klepače" na dveře. Ti jsou oblíbeni zejména u sestřiček :)
Na některých přicházejících je znát, že jsou to bližší známí doktora, buď sebevědomě zaťukají na dveře a hned vejdou dovnitř, nedbajíc na proslovy déle čekajících pacientů, nebo je už ode dveří cítit z jejich tašky, co-si jako zabíjačka :)
Co se týče úplatků u doktora, přiznám se zde zcela bez mučení:), že jsem jednou v životě darovala lepší kávu a to jen proto, že jsem byla opravdu za něco vděčná, ale stejně jsem měla divný pocit, aby to nebylo pochopeno špatně a káva neskončila na mé hlavě . Kupodivu neskončila. Taky to nebyla ledajaká značka :)
Už to ale fakt nikdy neudělám, slibuju :) Jen bych prosila pány doktory, aby se i bez těchto maličkostí, uměli k nám chovat tak, abychom si někdy v čekárnách i ordinacích nepřipadali jako "obtížný hmyz" .
Nevím jak Vy,ale já ten pocit párkrát v životě měla.
