Kurzy angličtiny. Výlet do Papantly. Návštěva Cumbre Tajín. Nejistota. Více štěstí než rozumu.
V Coatepecu učím angličtinu v kostele San Jeroným, na základní škole Collegio México a v restauracích Caporal a Bonilla. Bohužel třídy nejsou zcela zaplněné (na kurzu v Colegiu Méxicu, který je odpoledne pro širokou veřejnost mám pouze 6 studentů). V restauraci Caporal učím angličtinu se zaměřením na servis a gastronomii pouze dvě zaměstnankyně. Naopak v Bonille mám studentů 20, v kostele 12 a dětí celkem 6. I přesto, že jsou Velikonoce, kurzy běží dál! Ze stávajících studentů mám ale radost, jsou snaživí a pilní.
Po prvním, poměrně náročném týdnu, kdy jsme stále přesouvali časy kurzů, aby všem vyhovovaly, jsem se za odměnu vydala do Papantly, města na severu Veracruzu, kde se na konci března koná hudební festival Cumbre Tajín. Je to davová záležitost, park je obrovský a kulturní nabídka také. O víkendu vyšplhala teplota na 40 st., takže jsem ráda, že nemusím nocovat ve stanu, ale mám pohodlné ubytování se vším komfortem v domě bývalé studentky dobrovolníků Filipa a Lindy.
Ještě ten večer svolala seňora Anna své děti a vnuky, aby mě s nimi seznámila a abychom se domluvili na víkendovém plánu, abych nemusela na Tajín sama. Na další den jsme naplánovali výlet na pláž, protože v tom horku by se stejně nedalo nic moc jinýho dělat. Na večer jsme se vypravili na osvětlené pyramidy, které byly naneštěstí vyprodané, tak jsme se prošli po stáncích, nabízejích oblečení, vyřezávané suvenýry, šperky, jídlo a pití. Na zpáteční cestu jsme se posilnili litrovým pivem značky Indio a jeli zpět do města, abychom si místo s atrapou Aztéků zatančili alespoň s místními salzu.
Tak zvané salsatéky jsou místa, kde se tančí úplně všude. Parketem je celá hospoda a místa mezi stoly není moc, takže je to opravdu zahuštěné. Bohužel se salza prokládá dost často popem a rockem, který můžete slyšet všude v Evropě. Nevím, kolik india jsem ten večer vypila, ale bylo mi dobře a byla jsem obklopená milími lidmi, kteří mi dělali skvělou společnost. V duchu jsem si pomyslela, jaké mám štěstí, že jsou tu lidé tak přátelští a že mi nabídli střechu nad hlavou jen proto, že znali předešlí dobrovolníky. Vlastně nejen nabídli ubytování, ale trávili se mnou celý víkend a vše za mě platili.
Cestování sólo po Mexiku se nedoporučuje, už ne jen z bezpečnostních důvodů, ale hlavně proto, že se to tu prostě nedělá. Například v malém městečku, jako je Papantla, budí turista s "gringo" (=green go; severní Američani) zjevem pozornost, o to více, když je sám bez doprovodu. Mexičané střední a vyšší vrstvy jezdí všude autem, města jsou kontaminována už jen pro tak hustý provoz. Lidé tu jezdí autem, i když se potřebují dostat jen o tři bloky dál. Večer se chození po ulici vysoce nedoporučuje, snadno vás může někdo přepadnout. Já auto nemám, takže když mi někdo ze studentů nenabídne odvoz, chodím pěšky. Strach nemám, v Coatepecu se cítím bezpečně.
Na Cumbre Tajín jsme se vypravili v neděli. Očekávané hvězdy večera: Fat Boy Slim a DJ Harris. Festival se koná v obrovském parku plného tradičních rituálů, workshopů a jiných atrakcí. Každý se může naučit např. folklórní tanec, vyřezat panenku ze dřeva, vyrobit hračku z oříšků, namalovat květiny na plátno, vypolstrovat židli z palmového listí, etc. Nabídka workshopů je tu opravdu veliká a je nemožné stihnout všechno. Po setmění se rozezní první tóny a začínají koncerty.
Byl to bezva den, zažonglovala jsem si a vytvořila si tak vlastní kroužek zájemců o žonglování, později jsme se dostali k akrobacii a já to zakončila show s jedním clownem z Tabasca, který ce mnou chtěl soutěžit v dovednostech. Bylo to príma, získali jsme si velké obecenstvo, které nám fandilo. Zdravím Tabasco a děkuji za tygra!
