Primark vstupuje na slovenský a český trh

Irský řetězec Primark otevřel během června svou první prodejnu v Česku, a to přímo na slavném Václavském náměstí. Zboží od této značky si už brzy budou moci poprvé zakoupit spotřebitelé i na Slovensku. Co se skrývá za super levnými nákupy známé sítě a je její mateřská společnost atraktivní pro investory?

Prodejny Primark spadají pod firmu Associated British Foods, která se zabývá výrobou a obchodem se spotřebním zbožím. Založena byla v roce 1935 v Londýně. Retailový řetězec má v současnosti otevřených doposud téměř 400 prodejen s největší zastoupení ve Velké Británii a Španělsku. Před nástupem Covidu se společnosti jasně dařilo zvýšit příjmy a zisky, ale v poslední době čelí čím dál tím tvrdší kritice.

Propady zisků kvůli pandemii

Restrikce proti šíření viru a uzavřené obchody měly tvrdý dopad na byznys firmy ABF. Primark odhalil významné propady zisků za rok 2020, kde zisk klesal až o 60 %, zatímco příjmy za celý rok se snížily o 24 %. Nejvíce se pod propad podepsalo zavírání prodejen ve Velké Británii ve třetím čtvrtletí.

Během pandemie prosperovaly zejména online platformy, čímž řetězec značně zaostává. Primark produkty si nekoupíte online. Online prodej není součástí jejich strategie, což zapříčinilo i pokles prodeje. I toto může být příčinou budoucí stagnace, protože rychlá digitalizace se promítá i do online objednávek oblečení. Naopak sociální sítě využívá společnost k aktivní propagaci nejnovějších kolekcí.

Podle BBC Primark zveřejnil, že nemá v plánu prodávat své oblečení online, a to i přes varování, že zavírání obchodů ho mohlo stát ztrátu prodeje více než 1 miliardu GBP.

Odvrácená strana levných nákupů

Pro společnost je velmi důležitý objem prodeje produktů a hustota prodeje na metr čtvereční. Právě enormní množství prodaných produktů a nízká cena zboží rozděluje společnost na dva tábory. Pro spotřebitele je samozřejmě výhodné, když si může nakoupit „levně“, ale na druhé straně nejen environmentální aktivisté upozorňují na špatné pracovní podmínky dělníků a znečišťování planety.

Obchodní strategie společnosti Primark je totiž založena na produkování enormního množství produktů s minimální životností a poměrně nízkou kvalitou, což je v konečném důsledku v rozporu s hodnotami etické módy a ovlivňuje negativně životní prostředí. Produkování vysokého množství emisí výrobou „fast fashion“ dává celé odvětví do špatného světla.

Znepokojivé zprávy se týkají hlavně dětské práce. V roce 2008 se dokonce konaly protesty na nejznámější londýnské ulici před prodejnou Primarku  po zveřejnění videa, kde 11letá  tamilská dívka v uprchlickém táboře Bhavani Sagar šila flitry na tričko. Kdo je však na vině? Jsme to my, spotřebitelé, kteří kupujeme levnou módu? Nebo jsou to nezodpovědní dodavatelé z třetích zemí? Samotná společnost nese na sobě největší odpovědnost, proto se i v posledních letech snaží zlepšovat nejen pracovní podmínky ale i prodávat více ekologicky. Prognózy nemusí být pozitivní, protože třetí vlna pandemie, případně další skandál, mohou opět tvrdě ovlivnit tržby nejen v EU, ale i mimo ni.