Kde jsou „zlaté časy“ českého fotbalu?

Takovou a mnoho podobných otázek si zřejmě pokládá mnoho z nás sportovců, jak aktivních, tak i pasivních. Bohužel tyto časy jsou někde daleko a jen tak se zase neobjeví. Přiznávám se, že rozhodně nejsem zastáncem trenéra národního týmu pana Bílka (raději bych u kormidla národního týmu viděl někoho jiného), bohužel se domnívám, že proti světové konkurenci, která dnes je, by nám ale nepomohl ani sebelepší trenér.

Prostě a jednoduše řečeno, není z čeho vybírat. Nemyslím kvantitu, ale kvalitu. Samozřejmě máme v naší lize i zahraničí plno hráčů hrajících vrcholné soutěže, ale zdaleka jich není tolik a málo který z našich hráčů je „základním kamenem“ svých klubů, natož těch nejlepších. Tedy když opomenu stálici Chelsea Petra Čecha.

My, fanoušci českého fotbalu, tak můžeme jenom doufat, že někteří z nováčků v reprezentaci se brzy dostanou na špici ve fotbalovém dění a budeme znovu konkurence schopni fotbalové Evropě.

Kde se stala chyba? Myslím, že tuto otázku si pokládal bývalý předseda ČMFS (dnes již FAČR) Ivan Hašek a snažil se ji řešit. Ale chyba se stala a možná se na mnoha místech stále děje - hlavně ve výchově mládeže. Myslím tím často mnoho odchodů mladých a talentovaných fotbalistů do zahraničních velkoklubů, kde pokud pravidelně nehrají, se „zakopou“ a těžko se dostanou zpět do své formy nebo, jak se již několikrát stalo, propásnou nejlepší léta jejich kariéry. Když pan Ivan Hašek z ničeho nic oznámil, že se mu povedlo ustálit český fotbal a utekl kamsi do Dubaje… Kdeže je to ustálení??

Pokud má být náš fotbalový svět konkurence schopný, je nutné restrukturalizovat systém výchovy fotbalové mládeže v České republice, zaměřit dostatečné finanční zdroje právě do této oblasti a začít znovu, „od píky“. Jiná cesta není a dlouho nebude…