Znovu ke kauze letu boeingu s jedním motorem z Řecka do Prahy

Po 11 měsících se vrací do médií případ stroje společnosti Smartwings, který letěl od Egejského moře do Prahy na jeden motor. Případ vyvolal tehdy mnoho otázek, na které jsme dostali odpovědi až nyní.

 

Konkrétně 23. července 2020.

 

Toho dne vydal Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod k této záležitosti závěrečnou zprávu. I s přílohami obsahuje 69 stránek odborného textu.

 

Krátké připomenutí: 22. 8. 2019 startoval v 06:23 Boeing 737 z ostrova Samos do Prahy, v 06:46 dosáhl na Egejským mořen letové hladiny FL360 (orientačně: 10,97 km) a vzápětí došlo k vysazení motoru č. 1. Ve zprávě se hovoří o  flame out, což je anglický termín pro poruchu proudového motoru. V 06:49 řízeně klesl stroj do výšky FL240 (7,32 km) a takto pokračoval až do Prahy, kde bezpečně přistál v 09:06 hod.

 

V čase (všechny údaje jsou ve světovém koordinovaném čase UTC) od 06:47 do 09:06 byl tedy provozován na jeden motor.

 

Základní otázka, která tehdy napadla každého, kdo se o tomto případu dozvěděl zněla: Bylo to bezpečné?

 

Jako člověk používající a milující leteckou dopravu a letecký spotter jsem k tomu napsal na svém blogu na iDNES 27. 8. 2019 článek nazvaný „K letu boeingu s jedním motorem … až do Prahy“, který jsem uzavřel otázkou:

 

  • Znovu se tedy ptám a jistý si nejsem: Byl nebo nebyl dvouapůlhodinový let se strojem pouze s jedním motorem nepřiměřeným hazardem?

 

Mluvčí Smartwingsu Vlaďka Dufková nás tehdy poučila:

 

  • Posádka postupovala v souladu s bezpečnostními a provozními postupy pro tyto případy a letadlo bezpečně přistálo. Velitel letadla patří k nejzkušenějším ve společnosti, posádka měla situaci pod kontrolou a rozhodně by nic nepodcenila.

 

Mnozí z nás měli ovšem své pochybnosti. U vědomí toho, že kdyby došlo k poruše motoru č. 2, hrozila by další letecká katastrofa. Dodejme že zbytečná, neboť řešení existovalo: přistát na nejbližším vhodném letišti. Nejen proto, že tak hovoří pravidla (ta my, cestující, většinou neznáme), ale proto, že tak velí zdravý rozum.

 

Kapitán vyhodnotil ovšem situaci jinak, doletěl bezpečně až do Prahy – a měl štěstí, že neohrozil 170 cestujících, 4 palubní průvodčí, prvního důstojníka a v posledku sám sebe.

 

Hrdina, nebo hazardér?

 

Kdyby to celé skončilo bezpečným přistáním na Ruzyni, mohl by snad být považován za hrdinu. Jenomže mimořádné situace pokračují obvykle vyšetřováním – a lidé, špičkoví odborníci z daného oboru, stejně obvykle pro podobné hrdinství velké pochopení nemají.

 

Po prostudování zprávy, která kapitánovi klade za vinu 21 provinění (dlužno ovšem dodat, že ne všechna jsou stejně závažná), jsem nebyl dojmu, že mé obavy byly oprávněné. Letadlo nemělo za dané situace pokračovat do Prahy, ale přistát na nejbližším vhodném letišti. Vyšetřovací komise určila tři: vzhledem k tomu, že druhý neúspěšný pokus o aktivaci motoru č. 1 proběhl v 07:07 hod., jsou jmenována letiště LGKV, LBSF a LYBE. Tedy Kavala na severu Řecka, Sofie a Bělehrad.

 

(Zmíněné zkratky, kterými se to ve zprávě vyšetřovací komise jen hemží) jsou kódy letišť podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO. Sestávají ze 4 písmen, přičemž první dvě znamenají kód země a zbývající dvě kód letiště. ČR má přidělenou dvojici LK, a tak Praha-Letiště VH má kód LKPR, Brno-Tuřany LKTB a Ostrava-Mošnov LKMT.)

 

Jak tedy komise počin kapitána hodnotila?

 

V odstavci „3.2 Příčina“ je uvedeno:

 

  • Příčinou vážného incidentu byl vadný rozhodovací proces velitele letounu po ztrátě pohonné jednotky, který nebyl v souladu s postupy QRH (Příručka s rychle přístupnými instrukcemi) a FCTM (Příručka pro výcvik letových posádek).

 

Dále se v témže odstavci hovoří o  zjevném ignorování a porušení letových provozních postupů, příslušných předpisů, ustanovení a bezpečnostních doporučení  a nikoli v poslední řadě o  vadném stanovení vhodného letiště pro provedení bezpečnostního přistání s jednou nepracující pohonnou jednotkou.

 

To tedy říká vyšetřovací komise.

 

Připomeňme ještě jednou, čím nám (jménem letecké společnosti Smartwings) krmila tehdy uši její tisková mluvčí Vlaďka Dufková:

 

  • Posádka postupovala v souladu s bezpečnostními a provozními postupy pro tyto případy a letadlo bezpečně přistálo. Velitel letadla patří k nejzkušenějším ve společnosti, posádka měla situaci pod kontrolou a rozhodně by nic nepodcenila.

 

Porovnejme – a závěry si udělejme každý sám.

ODKAZ: Závěrečná zpráva ÚZPLN je  ZDE

 

Autor: Lubomír Stejskal | pátek 24.7.2020 13:25 | karma článku: 28,61 | přečteno: 1307x