Zatím se nestřílí

Dějí se věci. Petříček odvolán. Hamáček pověřen. Zaorálek váhá. Dvojí metr pezidenta: Šmarda s gymnáziem ne, Birke se strojní průmyslovkou ano. (Bonmot na okraj - 12. dubna vyletěli dva: Gagarin a Petříček.)

Můžeme se ledasčemu podivovat, ale buďme rádi – ještě se nestřílí. Na rozdíl od jiných oblastí světa, kde mají také před volbami.

Ano, řeč je o  arabské autonomii na Teritoriích – v Judeji, Samaří a Pásmu Gazy (chcete-li na Západním břehu a v Pásmu Gazy). Názvy mohou být různé, datum se ale nemění (tedy nemělo by). Letos 22. května bude sobota a na ten den byly vyhlášeny volby do Legislativní rady Autonomie.

Protože od posledních voleb do téže rady (2006) jsou palestinští Arabové ve při a dokonce si na tak malém území, které spravují, dovolili luxus dvojvládí (Fatah ve východní oblasti Teritorií, Hamas v západní částí – více k názvosloví níže), museli se nejdříve usmířit a co se voleb týká dohodnout na pravidlech hry.

Ty volby mají být troje:

• so 22. 5. 2021 – do Legislativní rady
• so 31. 7. 2021 – volba předsedy Autonomie
• út 31. 8. 2021 – volby do Palestinské národní rady (zákonodárný sbor Palestinské osvobozenecké organizace PLO)

Kola jednání byla dvě a konala v Káhiře, přičemž z toho druhého vzešla 17. března 2021 dohoda, jejíž jeden bod je obzvlášť pozoruhodný. Frakce souhlasily s tím, že během veřejných setkání, předvolebních shromáždění a jiných aktivit  nebudou používat zbraně.

Dlouho jim to ale nevydrželo, byť událost, o níž referuje web listu Jerusalem Post („Gunmen attack home of Palestinian candidate in Hebron“/12.4. 2021) je poněkud specifická. V tom, že nešlo o žádnou předvolební aktivitu, ale s volbami to celé  přesto souvisí. O co šlo?  V Hebronu v půl třetí nad ránem kdosi střílel na dům jistého Hatema Šahína.

Na vysvětlenou: Hebron je pod kontrolou (až na malé židovské osídlení) palestinskoarabské autonomní vlády, Hatem Šahín je kandidát do voleb na listině frakce „Al Mustaqbal“ - a zde je zakopán pes.

Abychom pochopili o co jde, musíme si říci, že do voleb do Legislativní rady se zaregistrovalo 36 formací. Včetně řady teroristických organizací, které ovšem používají na kandidátních listinách názvy, z nichž není na první pohled zřejmé, o koho jde. Například kandidátka Hamasu má označení „Jeruzalém je náš osud“ (podle některých zdrojů „Jeruzalém nás spojuje“). Nebo teroristická Demokratická fronta pro osvobození Palestiny kandiduje pod označení „Demokratické změny“.

... obr. 1/Část seznamu formací kandidujících do Legislativní rady Palestinskoarabské autonomie. Zdroj: Web palestinskoarabské Ústřední volební komise.

Anomálií ve srovnání se standardními demokraciemi je víc. Na některých kandidátkách najdeme teroristy, kteří si v izraelských věznicích odpykávají tresty za vražedné útoky.

Navzdory káhirské „čestné dohodě“ nepanují mezi palestinskoarabskými frakcemi vztahy právě idylické. Je to spíše horší než lepší – konkurence mezi Fatahem a Hamasem je jednou stránkou věci, druhou, neméně závažnou, „vnitřní“ opozice vůči Fatahu a Mahmúdu Abbásovi. Co je tím  myšleno?

Kromě oficiální kandidátky Fatahu existují další dva konkurenční seznamy:

• kandidátka Al Mustaqbal (Budoucnost), jejímž duchovním otcem je z Fatahu vyloučený Mohammed Dahlan (byť sám nekandiduje), někdejší vysoký činitel Fatahu, nyní Abbásův exilový rival žijící v Emirátech;
• kandidátka Al Hurriyya (Svoboda) – aliance z Fatahu vyloučeného Násira Al Kidwy, někdejšího ministra zahraniční Autonomie a Marwana Barghoutiho, v minulosti také vysokého představitele Fatahu, toho času v izraelském vězení (pět doživotních trestů za zorganizování teroristických ataků při nichž zahynulo pět nevinných lidí). Za zmínku stojí, že Al Kidwa, synovec Jásira Arafata, byl z Fatahu vyloučen poté, co se rozhodl sestavit vlastní kandidátku.

Prosakují zprávy, že Dahlan i odsouzený Barghouti, kteří do Legislativní rady sami nekandidují, by mohli být vyzyvateli Mahmúda Abbáse v květnových volbách předsedy Autonomie.

Nyní se dostáváme zpět ke střelbě v Hebronu.

Jak již zmíněno, Hatem Šahín kandiduje na listině „Al Mustaqbal“ - je to tedy „dahlanovec“ čili stoupenec Abbásova úhlavního nepřítele (archrival).  Útok je vnímán jako důkaz stoupajícího napětí mezi jednotlivými frakcemi. (To ještě zvyšuje obavy, co všechno „časovaná bomba“ v podobě nadcházejících voleb způsobí – LS.) Vyloučeno není, že po útoku na Šahína budou eskalovat frakční boje v Autonomii. Zde připomeňme, že předchozí volby 2006 vyvolaly občanskou válku mezi Fatahem a Hamasem, konec vlády Fatahu v Pásmu Gazy a nastalé dvojvládí.

Hatem Šahín podle Jerusalem Postu uvedl, že on a další kandidáti na listině „Al Mustaqbalu“ čelili pomlouvačné kampani na sociálních sítích a je přesvědčen, že střelba na jeho dům je výsledkem předchozího podněcování.

Dodejme: a to předvolební kampaň v Autonomii ještě nezačala. Podle informací tamní Ústřední volební komise bude odstartována 30. dubna a potrvá tři týdny.

Bude se opět střílet?

NÁZVOSLOVNÁ PŘÍLOHA

Území bývalého britského mandátu Palestina původně sestávala z teritoria zahrnujícího dnešní stát Izrael v hranicích z let 1949-1967, Předjordánska (západní část Jordánska v let 1949-1967), Pásma Gazy a Zajordánska (dnešní Jordánsko). Později bylo výrazem mandátní Palestina myšleno toto území, ale bez Zajordánska.

Tím, že palestinští Arabové si nárokují pro svůj případný budoucí stát název Palestina, byl vnesen do této terminologie zmatek. Je termínem Palestina označeno území bývalého britského mandátu, nebo území blíže neurčené, jehož hranice musí být stanoveny dohodou mezi Izraelem a reprezentací Autonomie?

Kromě tohoto problému se setkáváme také s různým označením Předjordánska. Je to především dnes nejčastěji používaný výraz Západní břeh; není ovšem jediný možný. Stejně tak je správné použití historického označení Judea a Samaří (severně  od Samaří leží ještě třetí historická oblast – Galilea). Ani to ale není všechno. Protože Judea a Samaří patří mezi tzv. sporná území, jejichž konečný status bude definován mírovými dohodami, existuje také označení Teritoria. Ta sestávají ze dvou oblastí: 1/ Judea a Samaří (Předjordánsko, Západní břeh) – tedy Teritorium východ; 2/ Pásmo Gazy – Teritorium západ. Lépe je to patrné na přiložené mapě (obr. 2):

... obr. 2/Orientační mapa. Tmavě šedá - Izrael v hranicích z let 1949-1967 (včetně později připojených Golan). Judea  + Samaří = Předjordánsko = Západní břeh = Teritorium východ. Pásmo Gazy = Teritorium západ. (Podklad: Freevectormaps, volná licence s povinností uvést zdroj.)