V málokteré zemi světa začíná ustavující povolební zasedání parlamentu uctěním památky obětí teroru z téhož dne. V Izraeli tomu tak 15. listopadu bylo. Odpoledne se sešel Kneset, když předtím dopoledne zažila země další teror.
Arabský palestinský terorista ubodal k smrti dva nevinné izraelské občany, tři těžce zranil a dalšího zabil při úmyslné dopravní nehodě, když předtím ukradl osobní automobil. Stalo se v osadě Ariel v historickém regionu Samaří. Útočník byl vojákem izraelské armády zlikvidován.
Ti zavraždění měli svá jména, své životy, své rodiny. Zemřít museli proto, že byli Židé, Izraelci, kteří chtěli žít pokojně ve své zemi.
Moti Aškenazi (59 let), otec 3 dětí.
Tamir Avihay (50), otec šesti dětí.
Michael Legidin (36), otec dvou dětí.
Terorista Muradem S. Soufen ze sousední arabské vesnice Hares získal povolení pracovat v průmyslové zóně v Arielu. Z uklízeče se vyklubal terorista. Aniž bych chtěl házet všechny palestinské Araby do jednoho pytle, dovolím si tvrdit, že vraždícím teroristou může být kterýkoli tamní Arab. Jistotu nemají Židé žádnou. Nabídnou jim práci s lepším výdělkem, než jaký jim může poskytnout Palestinskoarabská autonomie – a výsledek? Tentokrát jedenáct sirotků.
A palestinskoarabské teroristické frakce? Aplaudují tomuto vraždění jako hrdinské akci a vyhrožují, že budou v odporu pokračovat (odpor = teror). V arabských oblastech Judeje a Samaří, jakož i v Pásmu Gazy, oslavovali zavraždění tří nevinných lidí rozdáváním sladkostí kolemjdoucím a řidičům.
Mluvčí Hamasu Abdel Latif Al Qanou uvedl: „Operace (vraždění v Arielu – LS) demonstruje schopnost palestinského lidu pokračovat ve své revoluci a bránit mešitu Al Aksa před každodenními nájezdy.“ Těmi nájezdy jsou myšleny rutinní návštěvy Židů na jeruzalémské Chrámové hoře, tedy návštěvy Židů na nejposvátnějším místě judaismu v hlavním městě židovského státu.
Pozadu nezůstal ani vysoký představitel Hamasu Hišam Qassem. Vraždění pomocí nože nazval hrdinskou operací, která potvrzuje, že palestinský odpor neustává. „Žehnáme této odvážné operaci v izraelské osadě Ariel.“
Také Palestinský islámský džihád ocenil vraždy jako hrdinnou operaci. Stejně tak teroristické organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny a Demokratická fronta pro osvobození Palestiny. S ujištěním, že palestinský odpor bude pokračovat.
A co na to OSN? Momentálně se stará o to, aby Izrael, který se brání každodennímu teroru, byl kriminalizován a jako takový „řešen“ Mezinárodní soudním tribunálem.
Úvodem ustavujícího zasedání Knesetu, který se zformoval ve volbách 1. listopadu, promluvil státní prezident Isaac Herzog. Nemohl jinak: svoji řeč zahájil reakcí na teror v Arielu.
„Všem nepřátelům Izraele a těm, kdo nám chtějí způsobit újmu, včetně těch, kdo stojí za dnešním příšerným teroristickým útokem, těm, kdo nás chtějí vidět rozdělené a slabé, chci z tohoto místa vyslat jasnou zprávu: nebudete úspěšní při podvracení naší síly a jednoty hrozbami, násilím, terorem nebo pošetilými intrikami na mezinárodní scéně. Ti, kdo povstanou, aby nás zničili, nás najdou vždy připravené a odhodlané, s jednou rukou na pušce a druhou nataženou v míru. Nenechte se mýlit, nepřátelé Izraele, naše vnitřní konflikty odrážejí sílu naší demokracie a naši vnitřní odolnost. Obzvláště kvůli nim (těmto konfliktům), zejména kvůli nim, nebudete schopni nás porazit.“
Ano, izraelská demokracie je skutečnou demokracií, pakliže ta znamená v kostce ono Masarykovo demokracie je diskuse. Demokratická izraelská společnost je uvnitř sebe sama pluralistická, v mnohém rozporuplná, polarizovaná, plná vášnivých sporů dle vzorce „2 Židé rovná se 3 názory“, navenek, v arabském moři, ovšem pevná, silná, odolná, sebevědomá, odhodlaná, nezničitelná. Kdyby taková nebyla, Stát Izrael by dnes neexistoval.
Palestinští Arabové opět ukázali svoji skutečnou tvář. Jedni vraždí, jiní jim za to tleskají a další posílají rodinám spravedlivě zlikvidovaných vrahů tučné finanční odměny. A těmto lidem by měl Izrael ustupovat? Proč? (Moje maminka by mi na takový návrh řekla: „Blázníš?“)
Prameny: Tematické články na webu Knesetu, serveru The Jerusalem Post a portálu The Times of Israel.
