Neuvěřitelný příběh poslance egyptského parlamentu Tawfika Okaši má ještě neuvěřitelnější pokračování.
Zatímco prezident Sisi pokračuje v zahraniční cestě orientované především na ekonomické vztahy (Kazachstán, Japonsko, Jižní Korea), egyptští zákonodárci řádí jako pominutí.
Už ve středu (2/3) jsem na svém blogu psal o nesnázích, do nichž se dostal poslanec egyptské Sněmovny reprezentantů Tawfik Okaša poté, co se ve svém domě soukromě setkal s izraelským velvyslancem Chaimem Korenem (v článku Pozvat velvyslance? To raději sněmovnu zapálit).
Hysterie neskončila tím, že jeden agilní zákonodárce praštil Okašu botou, což je v arabském světě znakem hlubokého pohrdání. To nejhorší mělo Okašu teprve čekat.
Kvůli jednání poslance s ambasadorem Izraele byla ustavena sedmičlenná parlamentní vyšetřovací komise, která navrhla vyloučit „viníka“ z účasti na devítiměsíčním legislativním cyklu. Kdo si myslí, že jde o přehnaný trest, mýlí se. Pro některé egyptské zákonodárce, dlužno dodat, že pro většinu, je takový trest naopak velice mírný.
Jakmile byl zveřejněn návrh na Okašovo dočasné vyloučení z jednání parlamentu, došlo k „erupci hněvu“ mezi ctihodnými zákonodárci. Téměř jako jeden muž se sněmovnou nesl požadavek, aby byl Okaša vyloučen ze sněmovny definitivně, tedy zbaven mandátu.
Nezůstalo jen u slov.
Podle egyptské ústavy je za jistých podmínek možné něco takového odhlasovat: je k tomu potřebná dvoutřetinová většina členů sboru. A ta se ve středu (2/3) našla. Egyptská Sněmovna reprezentantů měla v okamžiku hlasování 595 členů (po dřívějším odstoupení Sirriho Siama); pro vyloučení Okaši ze zákonodárného sboru bylo 465 poslanců (ze 490 přítomných), což je majorita podstatně větší než dvoutřetinová – ruku proti Okašovi zvedlo 78 procent poslanců. Tawfik Okaša v tu chvíli o svůj mandát přišel.
Jenom proto, že se rozhodl setkat se s velvyslancem sousedního státu.
Dlužno dodat, že postoj většiny zákonodárců, a také většiny egyptské populace (podle průzkumů 90 procent Egypťanů hodnotí setkání Okaša – Koren záporně), není v souladu s principy fair play. Z jednoduchého důvodu. Egypt má z mírové smlouvy s Izraelem jednoznačný užitek. Mimo jiné proto, že získal zpět celý Sinajský poloostrov, kde donedávna solidně prosperoval turistický ruch. (Za to, že už tak neprosperuje, rozhodně nemůže Izrael.) Přesto egyptský parlament drží linii „žádná normalizace s Izraelem“. (Okaša ji porušil – a jak dopadl.)
Působí to dojmem, že Egypťané si z mírové smlouvy vybírají pouze to, co je pro ně výhodné (co se jim hodí), navíc jakoby na zapřenou, a navenek prezentují Izrael tak, že kdo se ho neštítí, je zrádcem národa.
Snad není potřeba zdůrazňovat, že férové dvoustranné partnerství má v civilizovaném světě poněkud jinou podobu.
Je tedy v egyptské politice patrná zřejmá schizofrenie. Na jedné straně se prezident Sisi snaží vytvářet pozitivní obraz své země ve světě, na druhé straně vyloučení Okaši z parlamentu kvůli setkání s izraelským ambasadorem toto úsilí podlamuje. Jak spávně připomněl jeden z rozumných zákonodárců v káhirském parlamentu, nezávislý Mohamed Mounir: "Silná reakce proti Okašovi by mohla poslat zprávu okolnímu světu, že Egypt nerespektuje mírovou smlouvu s Izraelem." Není daleko od pravdy. Přesně takový dojem celá ta hysterie vyvolává. Žel, takto uvažujících politiků je v Egyptě menšina.
Zatím málo pochopitelná zpráva v souvislosti s kauzou Okaša přišla ve středu (2/3) večer.
Satelitní televize Al Faraeen, kterou vlastní z parlamentu vyloučený poslanec Tawfik Okaša, oznámila, že končí své vysílání a bude nabídnuta k prodeji. Komentář k tomuto kroku si zatím netroufám připojit.
•
... osudové setkání, které vejde do dějin: Tawfik Okaša (vpravo) a izraelský velvyslanec v Egyptě Chaim Koren./Zdroj: FCB profil Israel in Egypt.
Závěr autora bloguKdyž se tak, jak je popsáno v článku, chovají zákonodárci země, která udržuje s Izraelem diplomatické styky, co asi můžeme čekat od protiizraelských fanatiků z Hamasu, Hizballáhu, Íránu a spol.? |
