- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jistě se najdou lidé, kteří namítnou, že zase já jsem v tom výčtu zapomněl na prezidenta samotného. Nezapomněl – Miloš Zeman se nemůže zbavit sám sebe, když se rozhodl znovu kandidovat. To je úkol nás, voličů. Abychom tedy tuto myšlenku dovedli do konce: nechceme-li na Hradě trio Mynář – Nejedlý – Ovčáček, máme jedinou možnost. Nedat hlas Miloši Zemanovi. Totéž platí i pro premiéra, vadí-li mu duo Mynář & Nejedlý.
Není to samozřejmě jediný důvod proč Miloše Zemana nevolit. Tedy pokud jsme přesvědčeni, že v jeho případě má výsledek skóre plusy vs minusy zápornou hodnotu.
Čímž je řečeno, že Miloš Zeman má také kladné body. Za všechny budu jmenovat jeden – vztah k Izraeli. V tom měl vždy můj obdiv a uznání. O to víc mě mrzí, že osobnosti s takovýmto úsudkem nemohu s čistým svědomím dát to jediné, co jim dát mohu – svůj hlas v druhém kole volby prezidenta.
Proč? Protože negativa převažují.
Kdosi si dal tu práci s tím, že našel ve vyjádřeních Miloše Zemana rozpory. Na to by ale prezident bezpochyby odpověděl, že názory nemění jenom idiot. Argument, na který je nesnadné smysluplně reagovat. Je to stejně obtížné, jako když někdo napíše v diskusi pod tímto článkem, že jsem blbec. Jak s tím chcete smysluplně pracovat?
Český prezident má víc než jiná hlava státu jinde ve světě morální povinnost ctít pravdu. Nevím kolik nejvyšších představitelů států má ve svém znaku (standartě) slova o pravdě, ale my ano. Pravda vítězí. Je to obrovská výzva, obrovský závazek. Český prezident má totiž jednu povinnost navíc, rozumí se vedle toho, co mu ukládá ústava republiky. Dbát o to, aby z Hradu nevycházely lži.
Kladu si otázku: Dostál Miloš Zeman této povinnosti tak, aby si zasloužil můj hlas? Po mém soudu nikoli. V „kauze Peroutka“ pronesl veřejně dvě nepravdy, čímž symbolicky plivl na prezidentskou standartu. (Není to stejně politováníhodné jako stupidní „trenýrková akce“ skupiny Ztohoven? Podle mého chápání pojmu „pravda“ je.)
Nejde ale pouze o prezidentovo svérazné zacházení s pravdou.
Během návštěvy komunistické Číny v říjnu 2014 poskytl tamní ústřední celostátní televizi CCTV rozhovor, v němž uvedl (podle překladu zveřejněného 31. 10. 2014 na stránkách zpravodajského portálu FORUM24):
Tato slova mě vyděsila: od komunistických vládců se chce učit, jak v demokratické České republice stabilizovat společenský řád? To snad nemůže myslet vážně! Nelze nevzpomenout na projev komunistického vůdce Klementa Gottwalda, který v prvorepublikovém parlamentu v prosinci 1929 pravil:
Gottwald vyhrožoval – a za dvacet let na jeho slova došlo. Tenkrát, v devětadvacátém, se jeho slovům někteří možná smáli. Kdo se naplnění hrozby dožil, toho úsměv rychle přešel.
Proto jsem byl Zemanovou formulací v Pekingu šokován. Kdo se jezdí k diktátorům učit, je buď sám potenciální diktátor (Gotttwald v roce 1929), anebo není skutečný demokrat.
Další Zemanovo minus souvisí s hanebným Prohlášením čtyř (nejvyšších ústavních činitelů ČR) z roku 2016, které má charakter jakéhosi vyjádření loajality určeného čínskému komunistickému režimu. Hodonotu tohoto prezidentova minusu nikterak nesnižuje skutečnost, že dokument podepsali i premiér a šéfové obou parlamentních komor. Důvodem této poníženecké aktivity reprezentantů (údajně) suverénního státu byla skutečnost, že se ministr kultury setkal s tibetským duchovním představitelem (dalajlámou), přičemž je nutné dodat, že vládcové ČLR dostávají při každé takové příležitosti hysterický záchvat. Mají zjevně panický strach. Z čeho? Z osamostatnění Tibetu? Zde si dovolím nabídnout čtenářům citát z facebookového profilu Dalajláma – příznivci, kde byla už v roce 2012 vysvětlena dalajlámova podpora koncepce tzv. Střední cesty:
Pokud měla čínská strana problém s přijetím dalajlámy českým ministrem kultury, stačilo jí připomenout výše uvedené a nebylo třeba reagovat „řiťolezeckým“ textem. Plyne z toho velké poučení: až nás zase bude někdo poučovat, že ten či onen proevropsky orientovaný politik je „kývač“ a propagátor „bruselského podpantoflismu“, pak bude dobré připomenout, že jediný dokument, který ochotně podepsali nejvyšší představitelé naší země, se týká „podpantoflismu pekingského“. Ve světle tohoto prohlášení, a jde více o jeho ducha než o literu a též o kontext celé věci, znějí všechny řeči o tom, že podřizováním se Bruselu ztrácíme vlastní suverenitu víc než podivně. Tak dlouho jsme se bránili, aby nás EU nepřipravila o "panenství suverenity", až jsme dobrovolně vlezli do pelechu čínskému drakovi a nechali se znásilnit (řečeno v nadsázce).
A pak tu máme velice ožehavé téma – Zemanův příklon k alkoholu. Ač nejsem přímo abstinent, mám dnes a denně na mysli výrok moudrého Senecy:
Je to samozřejmě krutá pravda. A měl by to být varující maják, výstraha pro každého z nás. A co když má nadstandardně kladný vztah k alkoholu hlava státu? Odpověď nechám na každém z vás.
Závěrem dva citáty dvou lidí, jejichž úsudku si velice vážím. Jde o osobnosti, které Miloše Zemana osobně poznaly – a takto se vyjádřily:
Také z těchto důvodů nemohu v druhém kole prezidentské volby dát hlas Miloši Zemanovi.
•
... 27. říjen 2014. Prezident Zeman během rozhovoru vysílaném televizí CCTV. I s legendárním Krtečkem. (Zdroj: YouTube)
Další články autora |
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj