- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Bylo to poprvé od roztržky mezi koalicí sunnitských zemí (vedených Rijádem) a Katarem, kdy se hlavy všech těchto států sešly u jednoho stolu. Důvodem oné roztržky s následným přerušením diplomatických vztahů (týká se mimo jiné Saúdské Arábie, Egypta, Emirátů a Bahrajnu) z června 2017 bylo obvinění Kataru z podpory terorismu. Což Dauhá pochopitelně odmítá.
Buď jak buď, když se na úvod summitu ujal slova generální tajemník Arabské ligy Ahmed A. Gheit, katarský emír Al Sání se zvedl a jednání opustil. Přesný důvod zveřejněn nebyl, nicméně egyptský server Ahramonline naznačil, že to mohlo být na protest proti kritice politiky Turecka a Íránu, tedy zemí, s nimiž má Katar úzké vazby.
Podíváme-li se na závěrečné prohlášení summitu, dozvíme se očekávatelné. Země Arabské ligy
Kromě výše uvedeného stojí za zmínku následující – a není to aprílový žert:
Nikdo netvrdí, že terorismus této doby je toliko islámský (na Novém Zélandu jsme viděli, že může mít i jiný charakter a není to jediný případ), nicméně pokud někdo (nezanedbatelná část světa) zavírá oči před tím, že naprostá většina teroristických útoků je páchána ve jménu islámu, ve jménu Alláha a jeho Proroka, pak to znamená, že se západní země sotva mohou shodnout se zeměmi arabského světa na tom, k čemu vyzývá Arabská liga v další větě svého závěrečného prohlášení: aby OSN vydala cosi jako jednotnou definici terorismu.
Budeme-li strkat hlavu do písku před pravdou a realitou, nikam se nepohneme: ani v rámci boje proti terorismu, ani pokud jde o arabsko-izraelské mírové narovnání.
Je nejspíš příznačné, že závěrečné prohlášení Arabské ligy nezmiňuje muslimské teroristické organizace jako Hizballáh, Hamas nebo Islámský džihád, jejichž aktivity (nota bene podporované Íránem) jsou zásadní překážkou pro dojednání míru v regionu.
A ještě postřeh z projevu egyptského prezidenta Sisiho. Ten řekl, že krize, která vypukla v mnoha arabských zemích před osmi lety, ohrožuje existenci národních států a princip arabské jednoty; v další části svého vystoupení pak hovořil o konfrontaci s terorismem, který ohrožuje existenci národních států v arabském regionu.
Jde mi o ty národní státy. Jaké? Národní státy koho? Čechů, Němců, Ukrajinců? Nikoli. Arabů, samozřejmě – a nikoho jiného. Je kolem toho mezinárodní rozruch? Nezaznamenal jsem nic takového.
Když ale loni přijal izraelský parlament zákon o Izraeli jako národním státu židovského lidu, byl oheň na střeše. Někteří dokonce hovořili o rasismu.
Jak to, že v jednom případě (izraelském) se o rasismu hovoří a v druhém (arabském) nikoli? Není i to důkaz, jak moc je současný svět falešný a pokrytecký?
Další články autora |
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....