V březnu 2016 došlo v judském Hebronu k incidentu. Dva arabští teroristé zaútočili noži na izraelské vojáky. Ti jednoho v reakci na útok zastřelili, druhého postřelili. Zraněného na zemi pak zastřelil seržant Azaria.
Incident řešil vojenský soud, Azaria byl uznán vinným a odsouzen na 18 měsíců.
Napsal jsem k tomu na svém blogu na iDNES dne 5. ledna 2017 článek, v němž jsem mimo jiné uvedl:
- To, co spáchal se nedělá. Střílet po zločinci ležícím na zemi, zjevně zpacifikovaném. Je to proti vnitřnímu řádu izraelské armády. Proti němu se seržant Elor Azaria provinil. Je vinen zabitím? Ano. Tak rozhodl ve středu (4/1/2017) vojenský soud. (…) Jaký trest Azariovi uložit? A měl by být vůbec potrestán?
Došel jsem k tomuto názoru:
- Je to bolehlav, ne že ne. Na jedné straně Izrael jako právní stát, na druhé straně Izrael v první linii války s islámským terorismem. (…) Vezmeme-li do úvahy všechny okolnosti kauzy Azaria, na koho vystřelil a v jaké situaci, pak si dovolím parafrázovat: Z hlediska vyššího principu mravního by seržantu Eloru Azariovi, který zastřelil teroristu, měla být udělena milost.
Z výše uvedeného je snad zřejmé, jak Azariův čin vnímám a hodnotím – a současně by měly být zřejmé i polehčující okolnosti. Azaria nezastřelil bezbranného nevinného člověka, ale v podstatě vraha, který svůj čin naštěstí nestihl dokonat. Své počínání obhajoval obavou, že terorista na zemi mohl mít sebevražedný pás s výbušninami.
V diskusi se proti mému postoji ostře vymezil jistý I. Š., který napsal:
- Jsem zděšen z vývodů tohoto fanatika a žádám administrátora diskusí, aby neprodleně zasáhl. Něco takového přece nemůže zůstat bez povšimnutí! Autor měl možná jako obvykle rychlejší ruce než hlavu, ale vyzývat k osvobození vraha je zvrhlost.
Tento pán mě veřejně ocejchoval: jsem zvrhlík, neboť jsem vyzval k udělení milosti (nikoli osvobození) člověku, který zlikvidoval vraha.
Uplynuly více než tři roky, svět se od té doby zase o něco změnil (k horšímu) a na webu Neviditelný pes se objevil 6/7/2020 článek Rudolfa Mládka „USA: The New York Times v čele nenávisti“. Rozebírá se v něm psaní velkého písmene na začátku slova černoch a aktivity související s hnutím „Black Lives Matter“.
Načež se v diskusi objevilo téhož dne vyjádření pana I. Š.:
Ještě jednou to podstatné:
- … kdo svrhne sochu Kolumba, zaslouží smrt. Kdo počmárá sochu Churchilla, zaslouží smrt. Kdo výská nadšením při svrhávání soch autorit, jež formovaly civilizací, zaslouží smrt. Dřív, než oni začnou popravovat nás.
A můžeme shrnout:
Teroristé z řad palestinských Arabů už dávno začali popravovat Izraelce. Když jeden z nich takového teroristu zabil (teroristu, který se chvíli předtím pokusil vraždit) a já jsem napsal, že navzdory tomu, že je vinen by mu měla být udělena milost, byl jsem označen za zvrhlíka.
Dobře.
Co ale navrhuje pan I. Š.? Že by měl být zabit každý, kdo svrhne sochu (třeba Columba). Ba dokonce ten, kdo jinou sochu počmárá (třeba Churchilla). Ani zde by to trestání smrtí nemělo končit. Smrt zaslouží i ti, kdo při strhávání soch (autorit, které formovaly civilizaci) jenom „výskají nadšením“.
Uf!
Vypadá to na naplnění sloganu „odříkaného chleba největší krajíc“. Anebo si pan I. Š. osobuje právo tvrdit, že „co je dovoleno trollovi, není dovoleno volovi (tedy mně)?
Nechám na úsudku čtenářů, kdo z nás dvou je větší zvrhlík.
