Zdá se, že Egypt čekají ústavní změny. V neděli 3/2 se dal do pohybu v tamním jednokomorovém parlamentu (Sněmovně reprezentantů) legislativní proces, který tyto změny umožní, bude-li jim dána zelená.
Jak řekl jeden z tamních zákonodárců, „Ústava není Korán nebo Bible (které jsou neměnné – LS). Egypt potřebuje změnu Ústavy, aby mohl být v příštím období stabilnější.“
Podle Ústavy Egyptské arabské republiky z roku 2014, článku 226, může iniciovat změnu jedné nebo více pasáží Ústavy nejméně pětina členů Sněmovny reprezentantů, což je 120 zákonodárců. (Současný egyptský parlament má 596 poslanců.) Tohoto počtu se podařilo dosáhnout – a legislativní lavina se dala do pohybu.
Jaký bude další postup? Návrhy, o nichž se zmíním níže, projedná parlamentní Všeobecný výbor. První zasedání měl už v neděli 3. února 2019. Práci musí dokončit do 30 dnů. Bude-li jeho vyjádření kladné, je plénum sněmovny povinno rozhodnout do šedesáti dnů; zde je požadována dvoutřetinová většina. Bude-li tomu tak, následuje do 30 dnů referendum, které rozhodne o osudu navrhovaných změn s konečnou platností.
(Za zmínku stojí, že když jsou schopni takto snadno a rychle zorganizovat lidové hlasování ve stomilionové rozvojové zemi, proč bychom toho nebyli schopni my - v desetimilionové vyspělé zemi. Tato poznámka budiž chápána nikoli jako volání po referendu, ale jako námět k diskusi o něm.)
TŘI NÁVRHY
A o jaké změny se jedná? Dvě jsou zásadní.
- 1/Prodloužení funkčního období hlavy státu ze čtyř na šest let. Současný prezident Sisi byl zvolen už dvakrát: v letech 2014 a 2018. Mandát mu skončí v roce 2022. Podle navrhovatelů novely jsou ovšem čtyři roky málo na to, aby mohl splnit svůj volební program. V případě přijetí novely by se tedy příští volby konaly až v roce 2024. Dříve se spekulovalo o tom, že by bylo zrušeno i omezující ustanovení, podle něhož může být prezident zvolen pouze dvakrát po sobě. O tom se v nynějších návrzích nemluví, není ovšem vyloučeno, že se tato myšlenka při projednávání ve Všeobecném výboru znovu objeví. Zcela mimo hru není ani to, že novela o šestiletém funkčním období začne platit až od příštích voleb prezidenta, což by při současném zrušení modelu „dvakrát a dost“ znamenalo, že Sisi dokončí mandát v roce 2022, pak může být znovu zvolen a vládnout zemi do roku 2028 a při dalším zvolení na šest let do roku 2034. A jsme na dvaceti letech u moci, což jsou dvě třetiny doby, kdy vládl Mubarak (1981-2011), což mu také měli jeho oponenti za zlé (když proti němu vyvolali Revoluci 2011). Toto jsou ovšem teoretické úvahy o možných variantách; co z toho se reálně stane ukáží až příští měsíce, případně budoucí roky.
- 2/Opětné zavedení horní parlamentní komory. Ta fungovala v Egyptě za Mubarakova režimu, jmenovala se Rada Šúra, přečkala První revoluci 2011, nikoli ovšem Druhou revoluci 2013. Nová Ústava z roku 2014 s ní pak nepočítala. Nyní po ní egyptští zákonodárci opět touží, nazývat by se ale neměla Rada Šúra, nýbrž Senát. Navrhovatelům jde o to, aby egyptská demokracie byla reprezentativnější.
Kromě těchto změn navrhují zákonodárci také novou kvótu: 25procentní zastoupení žen ve Sněmovně reprezentantů - při zachování kvót pro zástupce koptských křesťanů, mladých lidí a postižených.
Je zřejmé, že Egypt stojí na začátku velkých změn, prvních po stabilizaci režimu, které předcházely dvě revoluce, z nichž ta druhá zabránila hrozbě v podobě islamizace politického systému a společenských poměrů. Časem si o tom jistě přečteme víc v českých mainstreamových sdělovacích prostředcích.
