Růže pro Světlanu aneb Prosím voliče MZ o pomoc

Václav Moravec udělal víc než dobře, že se vzdal moderování klání o Hrad v Rudolfinu. A Česká TV udělala dobře, že vybrala Světlanu Witowskou. Byla to ona, kdo rehabilitoval slovní spojení „česká prezidentská debata“.

Za to si zaslouží kytici růží (níže), obdiv a upřímné poděkování. Bylo to profesionální.

Tolik povinný úvod – a nyní již ke dvěma momentům z debaty, které považuji za důležité – a v nichž jsem na rozpacích. První se týká eura.

Miloš Zeman v Rudolfinu pravil (screenshot je z webu Aktuálně.cz):

To je myšlenka jistě správná a hodná potlesku. Tedy – byla by, kdyby v roce 2015 nedošlo k pozoruhodné události. Tato zpráva se objevila 26. května onoho roku na ekonomické stránce serveru iDNES:

Čili: Miloš Zeman usiloval v roce 2015 v záležitosti přijetí eura o urychlení toho procesu. Pokud dnes říká, že nechce, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, pak se musím zeptat, v čem byla situace kolem řecké dluhové krize lepší v roce 2015 než je nyní? Jenom připomenu, že zmíněné problémy Řecka jsou známé minimálně od roku 2009, přičemž takzvaný Euroval – záchranný fond pro země, jejichž měnou je euro - začal fungovat v říjnu 2012. V době, kdy Zeman svolal do Lán premiéra, ministra financí a šéfa centrální banky na „urychlovací euroschůzku“ byl Euroval necelé tři roky v platnosti.

Toto po mém soudě nějak nejde dohromady, ae jsem obyčejný hlupák, který volí Jiřího Drahoše – a snad mi to někdo z příznivců Miloše Zemana polopatě vysvětlí.

Teď k druhé nejasnosti.

Miloš Zeman v odpovědi na otázku šéfa Senátu Milana Štěcha týkající se se podpory konkrétních kandidátů v zahraničí (naším prezidentem) uvedl:

• Pan předseda Štěch má na mysli zřejmě jednu jedinou situaci, kdy jsem podpořil kandidáta strany Svobodných, pane Hofera, na prezidenta Rakouska. Pan Hofer tehdy těsně prohrál s Van Bellenem. Van Bellen poté přijel do Prahy a celou věc jsme si přátelsky vyjasnili. Nicméně chtěl bych konstatovat, že nyní strana Svobodných uzavřela koalici s lidovci a pan Hofer bude ve vládě patrně jako ministr zahraničí.

Na jiném místě debaty, na otázku moderátorky „Která země je podobně důležitá jako Slovensko, pokud byste mohl vybrat jednu,“ Miloš Zeman uvedl, že „jsou to všechny naše sousední země“ a že „sousedi jsou velmi důležití“.

Z toho lze dovodit, že to platí i o Rakousku. Je-li tomu tak, pak je s podivem, že prezident s takovýmto názorem neví, kdo je spolkovým ministrem zahraniční Rakouské republiky. Říká-li na konci ledna 2018, že „pan Hofer bude ve vládě patrně jako ministr zahraničí“, pak je nutné mu připomenout, že rakouská vláda kancléře Kurze se ujala úřadu 18. prosince 2017 a že ministrem zahraničí není pan Hofer, ale Karin Kneisslová (obr. 2), přičemž Norbert Hofer je ministrem dopravy, inovací a technologií (obr. 3).

Tato prezidentova vědomostní mezera mě šokovala a nedokážu si ji vysvětlit. I zde bych uvítal pomoc Zemanových příznivců a voličů. Děkuji.

•

... obr. 1/Růže pro Světlanu Witowskou. (Zdroj: Web Aquarelle)

... obr. 2/Část úvodní stránky webu rakouského ministerstva zahraničí. Z ní je patrné kdo je šéfem resortu a od kdy. 

... obr. 3/Část úvodní stránky webu rakouského ministerstva dopravy, inovací a technologií. Ministrem je pan Hofer, neúspěšný prezidentský kandidát.