- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ti se sjeli na káhirské zasedání ministerské rady ATICM, což je Arab Telecominications and Information Council of Ministers a prezident Sisi (Sísí) ve svém proslovu pravil:
Věta hodná potlesku – a podrobnější analýzy. Je totiž inspirativní a nabízí několik otázek. Například: Týká se všech zemí, anebo jen vybraných – aktuálně například Kataru? A jak se toto uvažování promítne do vztahu s Izraelem, s nímž jsou terorem postižení Arabové na stejné lodi?
Mě osobně nejvíc zajímá, jak zmíněná proklamace ovlivní poměr Káhiry k teroristickému hnutí Hamas (Hamás) vládnoucímu v sousedství Egypta – v Pásmu Gazy. Vždycky to byl tak trochu tanec mezi vejci podle not pomyslného hitu „Bližší košile (Arabové) než kabát (Izrael)“, nicméně tváří v tvář drsné realitě na severovýchodě Sinaje, kde se obětí islámského teroru staly desítky, ne-li stovky příslušníků egyptských bezpečnostních sil, si Egypt počínal tak, že v mnoha ohledech zasluhuje uznání.
O to větší údiv způsobil popis nejnovějšího vývoje vztahů Egypt – Hamas, jak jej v exceletně napsaném souhrnu nabídla 21/7 čtenářům na webu Židovské listy rozhlasová publicistka Gita Zbavitelová.
Už jen nadpis zní děsivě:„Nová dohoda Hamásu s Káhirou zruší egyptskou blokádu Gazy“. To vskutku neodpovídá principu „žádné kompromisy s teroristy“. Tomu spíše odpovídalo předchozí počínání Egypta, které Gita Zbavitelová popisuje takto:
A pokračuje:
Dodejme: aniž by Hamas pozbyl cokoli ze svého teroristického charakteru. Jsme tudíž svědky evidentního rozporu mezi proklamacemi a reálnou politikou (jak už to tak u Arabů, a nejen u nich samozřejmě, bývá).
Podle autorky má klíčovou roli v rámci zlepšení vztahů na osa Káhira – Hamas hrát Muhammad Dahlan, hlavní oponent Mahmúda Abbáse, šéfa Palestinskoarabské autonomie v Judeji a Samaří (na Západním břehu). Ten byl vyštván do exilu v Emirátech, „kde se stal poradcem korunního prince a nahromadil peníze, vliv i moc. Má výborné vztahy s egyptským prezidentem (…) Sísím, který by ho dokonce rád viděl v čele samosprávy,“ uvádí G. Zbavitelová a dodává, že Egypt chtěl, aby se Hamas s Dahlanem usmířil a Hamas tomuto požadavku vyhověl.
U tohoto bodu se musíme zastavit. Jeví se to celé totiž tak, že zatímco Abbás je Západem stále považován za jediného partnera Izraele pro jednání o mírovém narovnání, Arabové, v tomto případě Egypt a zřejmě i další muslimské země, začínají rozehrávat svoji vlastní, protiabbásovskou politiku. Může tak nastat poněkud zvláštní situace: tlak na Izrael, aby jednal s „Palestinci“ reprezentovanými Abbásem, který ovšem ztrácí podporu arabských hráčů na blízkovýchodní šachovnici ve prospěch jiné figury – Dahlana.
Co tedy nová politika Káhiry vůči Hamasu zahrnuje? Podle textu Gity Zbavitelové jde o dva klíčové body:
V čem tkví přínos Dahlanova návratu do Pásma, kde má působit ve službách někdejších rivalů? Gita Zbavitelová vysvětluje:
S trochou nadsázky řečeno, nebýt Dahlana, Země snad přestane rotovat kolem své osy. Ale vážně: bylo by jistě krátkozraké nevidět pozitiva, která Dahlanovo angažmá u těch, které kdysi označil za zloděje a vrahy, může mít. Gita Zbavitelová píše, že nová dohoda je výhodná pro všechny – Hamas i Dahlana, Egypt, obyvatele Gazy, ale i Izrael. Tím Izraelem si tak úplně jistý nejsem, neboť nemáme záruku, zda poté, co nastane „na západní frontě klid“ (na hranicích Pásma s Egyptem), neobrátí teroristé z Hamasu nežádoucí pozornost na Izrael. To se teprve uvidí. Nicméně pro Egypt je dohoda bezpochyby přínosem, neboť na Sinaji u hranic s Pásmem je rejdiště teroristů z tamní odnože Islámského státu (kteří jen před několika dny povraždili přes dvacet egyptských vojáků, nemluvě o jejich řádění v předchozích týdnech, měsících a vlastně už letech) a pokud by došlo k zamezení oboustrannému pronikání osob na hranici Pásmo - Sinaj, jak nyní Hamas slibuje, Egyptu v jeho protiteroristickém úsilí by to výrazně pomohlo.
Nelze ovšem nevidět dva „háčky“. Jednak dohodou s Hamasem Sisi poněkud relativizuje své tvrzení o nulovém kompromisu vůči těm, kdo podporují teror, byť „hledači much“ mohou namítnout, že prezident hovořil o státech, a protože Hamas není stát, nýbrž teroristická organizace, Sisi se vlastně svému vyjádření nezpronevěřil. Pak je to celé ovšem tak trochu fraška. A dále: nic není tak zoufale „nedefinitivní“ jako vnitroarabské dohody, viz jen předchozí ujednání Fatah – Hamas týkající se usmíření a ustavení společné vlády. Takže uvidíme.
Další články autora |
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...