Zdá se, že pro mnohé Egypťany kontroverzní dohoda o prodeji zemního plynu jejich zemi z izraelských nalezišť získala klíčového podporovatele. Samotného prezidenta Sisiho.
Ten mluví docela jinak než levicový poslanec Kamal, člen egyptského parlamentu, který po zjištění, že taková dohoda existuje, dostal něco jako politický hysterický záchvat. Plynový byznys mezi Izraelci a Američany na jedné a egyptskou privátní firmou Dolphinus na druhé straně považuje div ne za vlastizradu.
Čekalo se tedy, co na to Sisi. O jeho postoji psala egyptská a světová média ve středu 21/2. Prezident se zachoval jako realista a pragmatik.
Je taková dohoda užitečná pro jeho zemi? Ano. V tom případě je všechno OK.
Sisi je sice bývalý voják, ale i on dokáže mluvit květnatě, jak je u Arabů zvykem. V úterý (20/2) prohlásil, že sen o tom, že se Egypt stane energtickým uzlem regionu se stává realitou. Dokonce uvedl, že Egypťané "vstřelili gól". (Zlé jazyky ale tvrdí, že do vlastní branky.)
K dohodě s Izraelci Sisi řekl, že není nic, co by bylo na dohodě (s Izraelci – LS) nutné skrývat. Vysvětlil, že jeho země je jednou z mála na Středním východě, které disponují technologiemi schopným poskytnout veškeré služby týkající se ropy a s ni souvisejícími komoditami. Tohoto zařízení využije ke zkapalnění dovezeného zemního plynu pro jeho následný export, případně využití v průmyslu.
Podle jeho slov v rozvoji těchto technologií je Egypt před ostatními zeměmi v regionu, jmenovitě před Libanonem, Izraelem, Kyprem a Tureckem, což znamená výhodu v podobě možnosti zkapalnit zemní plynu právě v Egyptě. Právě kvůli této výhodně je pro Egypt důležité získat kyperský, libanonský a izraelský zemní plyn (s cílem zkapalnit jej a posléze vyvážet).
Své posluchače Sisi ujistil, že Egypt bude mít z tohoto procesu velký finanční prospěch – myšleno z procesu import – zkapalnění (LNG) – export. A nevyhnul se ani lehce ožehavému tématu, kterým je obří egyptské středomomořské naleziště Zohr:
- Vím, že se lidé mohou ptát, jak to tedy je, když jsme otevřeli ložisko Zohr, abychom byli soběstační, a přitom zemní plyn stále dovážíme. Ujišťuji vás, že to děláme v souladu s tržními mechanismy.
Těžko soudit, jestli tato odpověď uspokojí rozběsněného poslance Kamala, ale jisté je, že po těchto slovech má izraelsko-egyptská dohoda (uzavřená mezi privátními subjekty, nikoli vládami, nutno dodat) více méně zelenou. Vyjádřit se k ní bude muset ještě příslušný regulační úřad v Egyptě (Natural Gas Regulatory Authority), je ovšem otázka, jestli si dovolí jít proti mínění hlavy státu. To se možná brzy dozvíme.
Ať tak či onak, pokud bude dohoda uvedena v život, staneme se svědky dalšího vítězství zdravého rozumu, což na Středním východě není jev zase tak častý a už vůbec ne obvyklý.
