Stabilita Libanonu je důležitá pro celkovou stabilitu regionu. Ta je obecně křehká – stačí málo a oheň je „na střeše“.
Odstoupení libanonského premiéra Harírího 4. listopadu (nestandardně: během pobytu v Saúdské Arábii) je hodnoceno jako čin, který způsobil v Libanonu vážnou krizi. Prezident Aoun demisi nepřijal a vyslal jasný signál: Harírí se nejprve musí vrátit do země. Současně pustil do éteru spekulaci, že premiér byl v saúdském království unesen a je omezen na svobodě. Což ovšem Harírí i jeho hostitelé rázně odmítli.
Vrátí se Harírí do vlasti, aby dokončil proces demise? A pokud ano, kdy? Tak zněly základní otázky této ostře sledované kauzy. Ne snad u nás, kde je v popředí zájmu dění kolem povolebního sestavování vlády a orgánů dolní parlamentní komory, ale v regionu Středního východu bezpochyby. Stačí podívat se na jakýkoliv tamní zpravodajský web.
Kolem Harírího se řadu dní nic nedělo – a napětí houstlo. Polevilo až v sobotu 18/11, kdy odletěl z Rijádu do Paříže na rozhovory s Macronem. Co bude následovat? Tak jsem se ptal jistě nejen já.
Další dějství této odyseje se odehrálo v úterý 21/11. Šlo to ráz na ráz. Harírí se vypravil do Egypta, kde vedl rozhovory s prezidentem Sisim. A pak? Bejrút? Ještě ne. Stále ještě libanonský premiér zamířil na Kypr. Teprve po setkání s prezidentem Anastasiadesem se vrátil do vlasti. Podle webu tamních noviny Daily Star vedly jeho kroky k hrobu otce, zavražděného prosyrskými silami v roce 2005.
První část libanonské tajenky je tedy vyluštěna. Záležitost kolem Harírího ovšem nekončí, ba naopak. To nejdůležitější - rozuzlení - teprve přijde.
•
.. web novin Daily Star informuje o návratu Harírího do vlasti.
