- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zejména, když nejde jen o politickou stranu, ale současně o teroristickou organizaci, po zuby ozbrojenou – arzenál jí dodává jedna ze zemí regionu – a tato teroristická organizace provokuje slovními výhrůžkami a ozbrojenými ataky sousední stát, o němž je známo, že si žádnou takovou drzost nikdy nenechá líbit.
Kdyby součástí české vládní koalice byla formace „2 v 1“ (politická strana a teroristická organizace současně) a její milice podnikaly výpady proti dejme tomu Rakousku a šéf této strany-teroristické organizace by Rakušanům vyhrožoval, že je schopen zasypat jejich zemi raketami a ve stanovách by tato formace měla likvidaci Rakouska (a vytvoření českého státu na jeho teritoriu), nesla nebo nenesla by Česká republika za počínání této formace odpovědnost (především ve vztahu k Rakousku)?
Asi by nestačily pouhé proklamace, že s počínáním oné strany-teroristické organizace nesouhlasí.
Přesně taková situace panuje v Libanonu. Onou formací je Hizballáh, po zuby ozbrojený Íránem (arzenál tam ovšem putuje přes Irák, kde má íránský režim roztažená svá chapadla, a Sýrii (zde platí o íránských chapadlech totéž). Tato teroristická organizace nejenže není postavena v Libanonu mimo zákon a stíhána, ale je součástí vládní koalice premiéra Haririho (zástupce teroristů drží post ministra mládeže a sportu a státního ministra pro parlamentní záležitosti).
Jakkoli je politická situace v Libanonu dlouhodobě extrémně komplikovaná – a autor tohoto článku si je toho velice dobře vědom -, neznamená to, že by bejrútská vláda, jako centrální orgán výkonné moci v Zemi cedrů, nenesla za Hizballáh a jeho provokativní protiizraelské počínání odpovědnost.
O to víc mě překvapilo nedávné vyjádření libanonského premiéra Saada Harírího v rozhovoru pro americkou satelitní a kabelovou televizi CNBC. Interview, které moderovala blízkovýchodní zpravodajka stanice Hadley Gambleová, trvalo více než tři čtvrtě hodiny (celé je na videu níže, foto ZDE) a nejvíce času bylo věnováno – především s ohledem na zaměření CNBC – ekonomickým otázkám.
Hadley se ovšem nemohla nedotknout – také ve světle nedávného (1/9) útoku Hizballáhu protitankovými střelami na cíle v severním Izraeli – otázky této teroristické organizace. Premiérovi řekla, že se zdá, a investoři mají obavy, že Hizballáh funguje nezávisle na centrální vládě, ale bude to ona, kdo za jeho akce zaplatí. Haririho odpověď byla příznačná pro politiku, jaká se v Libanonu už léta praktikuje. Jedním dechem uvedl, že Hizballáh sice má zastoupení ve vládě a v parlamentu, ale neřídí prý ani vládu, ani zemi. Současně přiznal, že s akcemi Hizballáhu (proti Izraeli – LS) nesouhlasí (mohou vyvolat válku, a ta děsí Haririho víc než co jiného), s Hizballáhem „bojuje dnem i nocí“ a popravdě říká: „Není moje vina, že se Hizballáh stal tak silným.“
Na druhou stranu ale tvrdí, že „Hizballáh není pouze libanonský problém, ale problém regionální“. V to se nemýlí, ovšem zásadně nelze souhlasit s jeho tvrzením, že ačkoli izraelský premiér Netanjahu prosazuje názor, že odpovědnost za Hizballáh nese Libanon (rozuměj centrální vláda), a kdo chce, ať tomu věří, tak samotný Netanjahu prý ví a ví to i mezinárodní společenství, že to není pravda.
Čili: Hizballáh je v parlamentu a ve vládě, má těžce ozbrojené milice, představuje stát ve státě, ohrožuje regionální mír, v podstatě si na části teritoria suverénního libanonského státu dělá co chce – a vláda v Bejrútu za to nenese odpovědnost? Tak kdo tedy?
Když se moderátorka Hadley Gambleová Haririho zeptala, jestli může Hizballáh zastavit (myšleno v jeho akcích, s nimiž nesouhlasí), dostalo se jí zoufalé odpovědi:
Tady se ovšem dostáváme ke klíčovému bodu celého problému. Pokud není centrální vláda schopna udělat si ve své zemi pořádek, musí to za ni udělat někdo jiný – jistěže v případě, kdy poměry v dané zemi (Libanonu) ohrožují bezpečnost země sousední (Izraele). Věci se mají tak, že dosud izraelští politici rozlišovali mezi Hizballáhem na jedné a centrální vládou v Bejrútu na druhé straně. S tím je ale konec. Ministr zahraničí Israel Katz ve středu 4/9 v Armádním rozhlase řekl, že v případě budoucího konfliktu nebude vláda v Jeruzalémě rozlišovat mezi Libanonem a Hizballáhem:
Není těžké si představit všechny ty protiizraelské hysterické výkřiky o porušování mezinárodního práva, sionistické agresi, nerespektování svrchovanosti suverénního státu a tak podobně. Lidé s tímto pohledem na izraelsko-libanonský problém by si ale měli nejprve odpovědět na otázku, jak tento problém řešit, když na jedné straně Izrael nemá s Libanonem žádný teritoriální spor („neokupuje“ žádné jeho území) a na druhé straně v Libanonu s vědomím vlády operují milice vyzbrojené ze zahraničí, jejichž proklamovaným cílem je likvidace židovského státu. To si má Izrael nechat líbit provokace (jakou byla nedělní střelba přes hranice) a pasivně čekat, až dá Teherán pokyn, aby Hizballáh zahájil raketovou agresi podobnou té, jaké se dopouští na jihu teroristé Hamasu z Pásma Gazy?
A aby bylo úplně jasno, Agathe Demaraisová, politická analytička ze skupiny The Economist Group, kam patří i prestižní britský týdeník The Economist, se pro CNBC vyjádřila jednoznačně: Hizballáh má politickou podporu na vysokých místech libanonské vlády.
A kde je podpora, tam musí být i odpovědnost za její následky. Demaraisová netvrdí, že mezi podporovateli je i premiér Hariri, nicméně za vládu odpovídá on – a z logiky věci je tedy v dosti prekérní situaci.
•
VIDEO (YOUTUBE)
Rozhovor Hadley Gambleové s libanonským premiérem Saadem Haririm/4.9.2019
Další články autora |
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...