Kolega bloger Zdenek Horner zareagoval 22. září 2022 polemickým článkem „Stejskalovo nakládání s pravdou a lží“ na můj text „Putin a jeho projev“ (21. 9. 2022). Dovolím si nabídnout svůj úhel pohledu.
Pokládám za důležité: bude to můj úhel pohledu. Proč to zdůrazňuji? Protože Zdenek Horner ve své polemice píše – a cítím v tom jistý osten -, že čtu „Putinův projev naprosto jen ze svého hlediska a svých axiomů oborů politické a sociostrukturní pravdivosti“. To je pravda: kritizoval jsem Putina pouze a jen na základě svého vlastního úsudku. A totéž platí i o mé reakci na Hornerovu polemiku.
Než budu pokračovat, musím se čtenářům omluvit. Za to, že nedosahují výšin intelektu Zdenka Hornera. Ve svém článku budu používat pouze zdravý selský rozum a psát budu jen o tom, co se mě více či méně konkrétně týká.
Netřeba chodit kolem horké kaše. Pan Horner mě obviňuje z faulů a lží. O jaké jde?
Například o mně píše: „Nepřipouští ani na vteřinu, že by existovala sebemenší možnost nějakého ruského pohledu, názoru či pojetí pojmů. Vlastně tím popírá subjektivitu cca jedné desetiny světa.“ Nepochopení? Omyl? Nepravda! Zdenek Horner píše cosi o logice a přitom se sám vyjadřuje nelogicky. To, že kritizuji něčí politický názor přece neznamená, že popírám jeho existenci. Naopak, já s něčím co existuje polemizuji, hodnotím to, kritizuji, odsuzuji (jistě, subjektivně, jak jinak), ale nepopírám. Ten Hornerův nesmysl zrodil další: prý popírám subjektivitu cca jedné desetiny světa (tou cca desetinou zřejmě myslí pan Horner plochu území Ruské federace v poměru k celkové ploše souše na planetě Zemi – je to o něco více než desetina, ale detaily nechme stranou).
Nic samozřejmě nepopírám, jen s tím, co z této „subjektivity“ přichází, co tato „subjektivita“ působí nesouhlasím.
Zdenek Horner dále uvádí, že řada mých „proti putinovských šleh (? - LS) nemá logickou úroveň, aby se daly prohlašovat za nepopiratelnou pravdu“. Nemám ambici myslet si, že to, co hlásám, je nepopiratelná pravda – prostě jen publikuji své názory. Autor míní: „Je vážně velmi vážná otázka, zdali si může tzv. spravedlivý demokratický svět dovolit nejednat s jednou desetinou lidstva o jejím názorovém hledisku.“ Zde připomenu historickou analogii. S Hitlerem bylo možné jednat, a také bylo jednáno (výsledek těchto jednání nechci nyní hodnotit) jen do určitého momentu – po překročení „červené linie“ bylo naopak žádoucí nejednat, ale Hitlera – agresora porazit. A to bez ohledu na to, jak se ten či onen člen spojenecké koalice choval či nechoval kdykoli v minulosti (tím narážím na Hornerovu poznámku o tom, že Francie „zcela běžně“ bombardovala své kolonie až do roku 1960). Nyní jsme v podobné situaci. Prostor pro jednání s Putinem byl před letošním 24. únorem, nyní je prioritou něco jiného - aby Ukrajina odolala ruské agresi a vytlačila ruské síly za mezinárodně uznanou hranici.
Zdenek Horner mě označil za lháře a diletanta kvůli následující větě: „A tvrzení, že svobodný svět chce podobně rozdělit Ruskou federaci je čistokrevný nesmysl.“ Jeho reakce: „V propagandě je bohužel mnoho lží na všech stranách. Myslím, že netřeba přidávat k nim ještě další diletantské lži o tom, že západ nediskutuje již drahnou dobu rozbití či rozdělení Ruska.“ A přidal screenshot z Googlu zobrazujícího titulky článků na téma případného rozpadu Ruska (v důsledku nynější války). Zde platí, že ďábel je ukryt v detailu. Já jsem nepsal, že na Západě se nediskutuje o variantě, že by se Ruská federace mohla rozpadnout, ale za nesmysl jsem označil Putinovu chiméru, že Západ chce (mocensky usiluje o to) rozdělit Ruskou federaci.
Čili: diskutovat, teoretizovat o čemkoli je jedna věc, oficiálně o něco v rámci mocenské politiky usilovat věc druhá. Věřím, že pan Horner chápe ten jemný rozdíl.
V závěru svého článku vyjádřil Zdenek Horner naději, že se tu a tam dokážu chytit za nos a přiznám si zaujatou předpojatost a poopravím svoje nedbalá a propagandisticky ovlivněná prohlášení stran jediného viníka všeho negativního na světě – myšleno Ruska.
Musím pana kolegu Hornera zklamat. Za prvé, netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že Rusko je viníkem všeho negativního na světě, a už vůbec ne viníkem jediným; to je od autora nepřípustná zkratka, které by se seriózní bloger nikdy neměl dopustit. Za druhé, jsou události v současnosti i v dějinách, v jejichž hodnocení budu rád předpojatý a nehodlám ani poopravovat své názory, ani se chytat za nos. Abychom si rozuměli: týká se to jak Hitlerovy agresivní politiky, která způsobila celosvětovou tragédii, tak Putinovy agresivní politiky, která dnes a denně působí tragédii na Ukrajině a má negativní vliv na řadu aspektů života lidí v celé řadě dalších zemí, především v Evropě. Za svým názorem na Putina a politiku Kremlu si stojím a nestydím se za něj.
