Platí že 1 +1 = 2, i když to říkají i komunisté?

Některým postojům nerozumím. V poslední době jsem zaznamenal dva takové. Oba se týkají něčeho, co mě trápí. Ano, je to obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

/1/

V lednu pražské zastupitelstvo přehlasovalo takříkajíc samo sebe, když dalo zelenou Váňovu dílu. Jak jsme se dozvěděli v pořadu Reportéři ČT, našli se tací, kteří hlasovali pro sloup proto, že proti je komunistická politička Marta Semelová.

 

Zastupitel ODS Martin Sedeke ve zmíněném pořadu dle webu ČT uvedl:

 

  • Osoba, kterou nemůžu chápat jako charakterní, jestliže chápe okupaci v roce 1968 jako přátelskou pomoc, je ostudou jakýchkoliv zastupitelských sborů. Jestliže taková neúctyhodná osoba se takto staví, tak budu hlasovat pro.

 

Jinými slovy, Martin Sedeke hlasoval pro obnovu sloupu nikoli z nejhlubšího vnitřního přesvědčení, ale vlastně proto, že Marta Semelová je proti. Co to znamená? Že komunistka neostalinského ražení ovlivňuje uvažování některých pravicových politiků víc, než odpovídá jejímu významu.

 

Jsem-li bytostně přesvědčen, že Mariánský sloup na Staroměstském náměstí stát nemá, pak budu tento postoj hájit i v případě, že by stejného názoru bylo tisíc Mart Semelových.

 

Komunisté jsou toho mínění, že Hitler rovná se zlo. Já si myslím totéž. Mám snad jenom kvůli tomu, abych nebyl v souladu s komunisty, změnit své hodnocení Adolfa Hitlera?

 

/2/

Ve stejném pořadu Reportéři ČT se k sloupu vyjádřil také historik umění z Karlovy univerzity Jan Royt. Respektovaný odborník k mému překvapení uvedl:

 

  • Je zde kostel svatého Mikuláše, který slouží Církvi československé husitské. Je zde pomník Mistra Jana Husa, který zosobňuje tu husitskou tradici této země. Je zde Týnský chrám, který byl katolický, utrakvistický, byl tam umístěn kalich. Logicky mi tady chybí Mariánský sloup jako výraz katolické identity.

 

Tak si to rozeberme:

 

Kostel sv. Mikuláše - ano, patří CČH.

 

Pomník M. J. Husa – ano, zosobňuje husitskou tradici.

 

A Týnský chrám? Byl katolický, pak utrakvistický a pak znovu katolický, což trvá dodnes. Tedy: výraz katolické identity na místě stojí. Domnívám se, že Týnský chrám je dostatečnou dominantou, aby mohl být jako výraz katolické identity vnímán. Pokud jde o návrat kalicha s hostií na jeho průčelí (2018): je-li možné něco vnímat jako symbol smíření, pak tento kalich umístěný pod reliéfem Madony s Jezulátkem (obr. 1). Nikoli kontroverzní sloup, který vzhledem k historickému kontextu uráží nemalou část českých protestantů.

... obr. 1/Foto: Autor článku. Pořízeno 29. 12. 2019.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Lubomír Stejskal | sobota 8.2.2020 8:00 | karma článku: 24,10 | přečteno: 951x