Z diskuse pod mým článkem na blogu iDNES z třetího ledna („Novotvar: Palestinská občanka Izraele“) vyplynulo, že bude užitečné vyjasnit některé historické děje, které souvisejí s ustavením tzv. celopalestinské vlády v roce 1948.
Moje odezva sice nebude obsahovat fotografie hodně mladých děvčat, jak mylně předpokládá jeden z diskutujících (Ivan Š.), zato ale fakta z oné doby.
Co se tedy dělo na opačné straně barikády, tedy u Arabů poté, co byl 14. května 1948 vyhlášen židovský palestinský stát Izrael? Mám na mysli kromě války, kterou Arabové vyvolali.
V duchu tradiční arabské bratrské jednoty se dělo následující:
- Září 22, 1948 – v Gaze byla vyhlášena celopalestinská vláda v čele s premiérem Ahmedem Hilmim Abd al Baqim (prezidentem této „Palestiny“ byl Amín al Husajní, za války kolaborant s nacistickým Německem). Tato vláda měla sice spravovat záležitosti celé Palestiny, ve skutečnosti ale „vládla“ pod egyptským patronátem pouze v Pásmu Gazy, přičemž uvozovky u slova vládla jsou zcela na místě. Navíc ještě v roce 1948 přemístila své sídlo do Káhiry.
- Prosinec 1, 1948 – představitelé palestinských Arabů z Předjordánska (a podle některých pramenů také zástupci Arabů z území nově vzniklého Státu Izrael) na kongresu v Jerichu jednomyslně odsouhlasili spojení „obou břehů“ Jordánu. Rozumí se Předjordánska (Západního břehu) se Zajordánskem, přičemž zajordánského panovníka Abdulláha provolali palestinským králem. Sedmého téhož měsíce schválila rezoluci jerišského kongresu zajordánská vláda a 13. 12. ji ratifikoval ammánský parlament.
- Duben 11, 1950 – voleb do rozšířeného (nyní již) jordánského parlamentu se zúčastnilo obyvatelstvo „ z obou břehů“, tedy palestinští Arabové z Předjordánska a voliči dosavadního Zajordánska. Obě části nového státu byly zastoupeny půl na půl. Nově zvolená sněmovna pak 24. dubna 1950 jednomyslně schválila spojení Zajordánska s Předjordánskem, čímž byl dovršen proces vzniku Jordánského hášimovského království. (Vzhledem k tomu, že Arabové z Předjordánska se stali občany nového, „palestinsko-zajordánského“ státního útvaru, lze oprávněně tvrdit, a k této tezi se hlásí i autor tohoto článku, že stát pro palestinské Araby byl již ustaven: je jím jordánská monarchie.)
- Zbývá dodat, co se stalo s celopalestinskou vládou ustavenou v roce 1948 v Gaze a následně „vládnoucí“ z Káhiry. O její prestiži a mocenském postavení svědčí nejlépe to, že ji prezident cizího státu jednoduše rozpustil, neb usoudil, že je k ničemu. Ano, v roce 1959 existenci celopalestinské vlády ukončil dekretem prezidenta (tehdy existující a dnes polozapomenuté) Sjednocené arabské republiky Gamal Násir.
Tolik alespoň ta nejzákladnější fakta o politickém vývoji na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy v letech 1948 až 1959. Vyjmenované klíčové momenty jsou nedílnou součástí moderních blízkovýchodních dějin a při jejich hodnocení by neměly být opomíjeny.
