Nejsou volby jako volby

Jakkoli je povolební situace v Izraeli prekérní, těžko ji srovnávat s předvolební situací na územích arabské Autonomie. Tam je ještě prekérnější Zastavme se u několika důležitých momentů.

Volby v Izraeli skončily patem, což se ve standardních demokraciích s proporčním systémem stává a nyní je na politicích, aby si s touto situací poradili. Jaký je následující „jízdní řád“?

• Středa 31. března  dopoledne – předání oficiálních výsledků prezidentu Rivlinovi zástupci Ústřední volební komise.

Výsledky voleb mají dle webu listu Haaretz tuto podobu:

... obr. 1/Zdroj: Web listu Haaretz.

• Pondělí 5 dubna  – prezident Rivlin zahájí konzultace s představiteli zvolených stran; bude od nich chtít slyšet jejich doporučení, kdo by měl získat mandát k formování vládní koalice (tj. kdo má podporu jejich strany).
• Úterý 6. dubna  – slib nově zvolených členů Knesetu.
• Středa 7. dubna  – prezident oznámí, koho pověří úkolem pokusit se sestavit vládní koalici (první pokus).
• Tato pověřená osoba bude mít na sestavení vládní koalice 28 + 14 dní.
• Pokud první pokus selže, má prezident dvě možnosti: 1/ pověřit jiného politika pokusem č. 2, opět s časovým limitem 28 + 14 (těch 14 dnů je prodloužení mandátu, pokud o něj politik požádá); 2/ vrátit mandát do parlamentu, kde se může jakýkoliv poslanec pokusit sestavit koalici v termínu 21 dnů (pokud získá podporu nadpoloviční většiny, minimálně 61 zákonodárců);
• Pokud selže pokus uvedený pod bodem 1/, následuje bod 2/; pokud selže pokus uvedený pod bodem 2/, budou se konat předčasné volby.

Abychom to zpřehlednili: po prvním pokusu (v případě neúspěchu stranického lídra I) mohou nastat buď pokusy dva (stranický lídr II, při jeho neúspěchu následně jakýkoli člen Knesetu), nebo pouze pokus jeden (buď bude stranický lídr II úspěšný nebo bude tato možnost vynechána a pokus dostane jakýkoli člen Knesetu).

Pozoruhodné je, že při té časově nejdelší možné variantě (všechny tři pokusy i s dvojím 14denním prodloužením) se dostáváme v kalendáři někam k 21. červenci, přičemž 7leté funkční období prezidenta Rivlina skončí 24. července (v úřadu je od 24. 7. 2014). Před tímto datem (2021) bude Kneset volit jeho nástupce.

Takto tedy vypadá izraelský povolební časový plán pro příští týdny a měsíce. Celý tento proces je na svém počátku a asi nikdo si netroufne odhadnout, kdo bude 24. července izraelským premiérem a jaká vláda bude stát řídit.

POHLED K SOUSEDŮM – ZA AUTOVOU ČÁROU DEMOKRACIE

Mezitím – 22. května – by se měly konat volby do zákonodárné komory Palestinskoarabské autonomie - Legislativní rady. I zde je situace prekérní, nadto se ale hraje nemalá část zápasu za autovou čárou demokracie. Tím myslím kandidaturu teroristických organizací včetně jednotlivců, kteří byli v Izraeli odsouzeni – zhusta na doživotí – za zločiny teroru.

Nejde jen o aktivisty Hamasu. Izraelský server The Times of Israel informuje o předvolebních aktivitách Marwana Barghoutiho, toho času v izraelském žaláři (z něhož by neměl vyjít, neb byl odsouzen k několika doživotním trestům) – politika a teroristu v jedné osobě nikoli Hamasu či Islámského džihádu, ale „umírněného“ Fatahu (jehož šéf Abbás je předsedou Autonomie).

V článku „Barghouti to challenge Abbas in parliament, ahead of possible presidential bid“ (30. 3. 2021) je uvedeno několik zajímavých skutečností, které nabízejí užitečný vhled do předvolebních poměrů v Autonomii.

Ačkoli se Barghouti nachází za zdmi izraelského vězení, v předvolebním procesu – pro řadu čtenáře zřejmě kupodivu – je mimořádně aktivní. Podle zpráv od jeho spolupracovníků sestavil, Abbásovi navzdory, vlastní listinu kandidátů, jakýsi konkurenční volební trucseznam Fatahu. Důvodem prý bylo, že Fatah nedodržuje vzájemná ujednání ohledně výběru osob, které se měly dostat na jeho kandidátku. To prozradil stanici Al Araby TV Barghoutiho bratr Muqbil.

Z této „paralelní kandidátky Fatahu“ musí mít Abbás a spol. těžké spaní, protože podle nedávného průzkumu preferencí vyšlo najevo, že kdyby Barghouti vytvořil ve Fatahu vlastní frakci, dopadlo by hlasování takto:

• pro Barghoutiho seznam … 28 % dotázaných
• pro Abbásův oficiální seznam Fatahu … 22 %

To pro Abbáse nevěstí nic dobrého a šéf Autonomie také patřičně znervózněl. Web listu The Jerusalem Post na stejné téma píše („In blow to Abbas, Barghouti to form own list for elections – reports“/30. 3. 2021), že Fatah pohrozil vyloučením každému, kdo bude figurovat na Barghoutiho kandidátce.

Někteří pozorovatelé mají za to, že se jedná o předehru k volbám předsedy Autonomie, které se budou konat letos posledního července: vážně se spekuluje o tom, že Barghouti se chce postavit jako protikandidát Abbásovi a podle průzkumů by mohl zvítězit. Není ovšem jasné, jak by chtěl vykonávat funkci předsedy Autonomie (autonomní Arabové ji ovšem označují vznešeněji: podle nich jde o „prezidenta státu Palestina“) z izraelského žaláře. (Zřejmě počítá s tím, že by ho Izraelci z vězení pustili. Pak bychom mohli být svědky další absurdity: předsedou Autonomie by byl usvědčený organizátor teroristických vražd, zatím expremiér Netanjahu by trčel za katrem kvůli „pár doutníkům a lahvím šampaňského“ – toto budiž chápáno jako větší než velká nadsázka.)

Ale zpět do reality. Když k výše uvedenému připočítáme vážnou konkurenci, kterou pro Abbáse představuje Hamas a další teroristické formace – ani sám Barghouti není žádná holubice -, pak se můžeme jen děsit toho, čeho se po volbách v Autonomii nadějeme (po minulých volbách jsme se dočkali občanské války Hamas vs Fattah v Pásmu Gazy).

Že to Fatah myslí s vylučováním vážně, dokazuje nedávný případ Nassera al Kidwy, takto synovce Jásira Arafata. Ledva se pokusil vytvořit nezávislý volební seznam, byl tento veteránský člen ústředního výboru Fatahu ze strany vyloučen. A k tomu zbaven funkce předsedy Nadace Jásira Arafata. Bude zajímavé sledovat, jestli stejný osud potká i Barghoutiho.

Lhůta pro podání kandidátních listin je půlnoc ze středy (31/3) na čtvrtek. Podle The Jerusalem Postu bylo Ústřední volební komisi Autonomie podáno do úterního večera 25 kandidátek. Dodejme, že nemalou část z nich tvoří teroristické formace. Fatah zřejmě dodá svoji listinu na poslední chvíli, protože o místa na ní se prý vede úporný boj. (Můžeme hádat proč.)

Jak patrno, nejsou volby jako volby, není demokracie jako demokracie. Můžeme se jak chceme dívat přes prsty na povolební dění v Izraeli, leč problém je jinde. Tam, kde jsou součástí demokratických procesů teroristé, přičemž ti, kdo by na to měli hlasitě upozorňovat (kteří jindy tak rádi mistrují Izrael), mají hlavy hluboko zabořené v písku.