Trčíte ve vězení v cizí zemi, drtí vás nespravedlivý rozsudek a čekáte na zázrak. Naději střídá zoufalství. Tak kdy? Kdy se vrátím domů. Kdy ta hrůza skončí? Nezapomněli na mě?
Přesně to prožívá Naama Issacharová. Když se loni v dubnu vracela z Indie do Izraele, zvolila trasu přes Moskvu. Na letišti Šeremetěvo čekala na spoj do Tel Avivu, tranzitní prostor neopustila, odbavené „velké“ zavazadlo poté, co v Dillí zmizelo na pásu v útrobách letiště neviděla.
Pak se stalo něco, z čeho běhá mráz po zádech.
Ruská policie jí oznámila, že v onom odbaveném zavazadle objevila 9,6 gramu konopí. Naamu zadržela, ta byla postavena před soud a šokující verdikt zněl: 7 a půl roku vězení!
Odvolací instance pak trest potvrdila.
Zde si dovolím srovnat nesrovnatelné. V květnu 2017 psala naše média o Čechovi, který v Rusku ubodal svoji přítelkyni. Cituji z Aktuálně.cz (10/5/2017):
- Jedenáct let si má odpykat Čech v ruském vězení za to, že ve Vladimiru asi 200 km východně od Moskvy zavraždil svou bývalou přítelkyni. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Třicetiletý muž z Prahy se opakovaně pokoušel obnovit svůj vztah se ženou, ta to ale odmítala. Loni v srpnu si tak na ni v opilosti počkal s kuchyňským nožem ve vchodu jejího domu, napsala agentura. Poté, co se s ním žena odmítla bavit, udeřil ji pěstí do obličeje a opakovaně bodl. Oběť zraněním na místě podlehla …
POROVNEJME: BRUTÁLNÍ VRAŽDA … 11 LET VS 9,6 GRAMU KONOPÍ … 7 A PŮL ROKU
A to není stoprocentně dokázáno, že ono konopí bylo její. Ale i kdyby …
Každému soudnému člověku musí být jasné, že verdikt je zvrácený, nehorázný, nespravedlivý. Na ruského prezidenta apeloval prezident Izraele Rivlin, opakovaně s ním o případu hovořil premiér Netanjahu. Oba požadují milost pro Naamu, protože trest považují za nepřiměřený, absurdní.
Kreml ale stále mlčí.
Nadějí, malým světlem na konci temného tunelu, je očekávaná návštěva Vladimira Putina v Izraeli, kam přijede na akce související se 75. výročím osvobození koncentračního tábora Osvětim Rudou armádou. Všichni doufají, že jako gesto dobré vůle udělí Naamě milost a pustí ji domů.
Jenomže, co když je to marná naděje? Hrůzostrašná představa. Totální prázdnota, nekonečná muka. Naama už je tři čtvrtě roku v kriminále a stále se nic neděje.
V pondělí 13/1 přišla z Jeruzaléma zpráva, že premiér Netanjahu spolu s manželkou Sárou poslali Naamě dopis. Aby ji ujistili, že Izrael na ni nezapomněl.
V dopise se píše: "My jsme tady v Izraeli, Vy jste v Rusku, ale vzdálenost je překonána blízkostí našich srdcí."
Premiér Naamu ujistil, že není zapomenuta, že Stát Izrael i on stále usilují o její propuštění. Že občané Izraele na ni myslí a zajímají se o její úděl (nejen občané Izraele – LS). „Jsme v kontaktu s vaší rodinou a při každé rozmluvě s nimi zdůrazňujeme naše odhodlání přivést vás domů co nejdříve.“
„Jsme spojeni v očekávání, že Vás brzy uvidíme v Izraeli. … Buďte silná a odvážná,“ uzavírá svůj dopis předseda vlády. „Vždy s Vámi – až do osvobození a také potom.“
Matka Naamy s premiérem o dopise hovořila, řekla, že Naama jej obdržela a byla velice potěšena. Podle slov paní Issacharové ji slova předsedy vlády posilují a dávají velkou naději.
Taková je tedy nejnovější zpráva v této kauze. Osobně mohu dodat: těším se na den, v němž se dozvím: Naama je volná a vrací se do Izraele. Modlím se za to.
•
Anglický překlad dopisu zveřejněný na webu Arutz Sheva 11/1/2020:
Naama
