Na okraj debat o stejnopohlavním „manželství“

Proč ty uvozovky? Protože svazky muž-muž/žena-žena manželstvím nejsou a být nemohou. Ledaže bychom svévolně měnili smysl slov. To by ale vedlo k potenciálnímu zmatení jazyka.

Můžeme-li totiž měnit obsah pojmu „manželství“, můžeme právě tak – ve společnosti, která se ohání rovnoprávností pro všechny - měnit obsah pojmu jakéhokoli slova, a to tak, jak si to která nátlaková aktivistická skupina prolobbuje. A mohou-li nátlakové aktivistické skupiny, proč ne my, jednotlivci. Je to samozřejmě pouze extrémní úvaha, ale zkusme si představit, že by si každý představoval pod slovem „chléb“ něco jiného. Někdo chléb v jeho původním významu, někdo rohlík, další banán a jiný třeba mucholapku. K čemu by to vedlo? K onomu zmatení jazyka, nikoli nepodobnému zmatení jazyků při stavbě Babylonské věže.

Komičnost našeho světa lze ilustrovat na tom, jak úzkostlivě se dbá na dodržování správného významu slov v určitých oblastech, zatímco v oblasti týkající se manželství je zcela benevolentní. Několik příkladů. Tuzemský (český) rum se nesmí nazývat rumem, ale musel přejít na název „Tuzemák“, neboť se jeho výroba značně liší od výroby pravého rumu. Čili: na názvu ve vztahu k jeho významu záleží. Totéž platí o pomazánkovém másle. Tento český produkt musel změnit označení, protože pravé pomazánkové máslo musí obsahovat určité vysoké procento mléčného tuku (asi 80 procent), zatímco náš výrobek obsahuje mléčného tuku výrazně méně. Něčeho podobného se týká spor ohledně složení vaječného likéru. Podle rozhodnutí Soudního dvora EU z října 2018 [1] do vaječného likéru nepatří mléko (v souladu s nařízením EP a Rady EU č. 110/2008 – viz [2]). Z toho lze dovodit, že výrobci, kteří do vaječného likéru mléko přidávají, by měli změnit jeho název. (Že se v tomto směru zjevně nic neděje, je jiná věc, ale pro potřeby tohoto článku platí, že jde primárně o princip, nikoli o název vaječného likéru.)

V jedné oblasti (potravinářství, označování produktů) jsme tedy svědky toho, že mezi názvem a obsahem dané věci musí být soulad (v případě našeho rumu a pomazánkového másla to mělo konkrétní dopady), v oblasti mezilidských vztahů si lehkovážně zahráváme s termínem „manželství“ a snažíme se mu dát nový, „širší“ obsah. Je to stejně pošetilé jako kdybychom do pojmu „barevné televize“ zahrnuli i televize schopné přijímat pouze černobílý obraz (příklad z doby, kdy byly na trhu běžně obě verze). Osobně se domnívám, že označit jako rum jeho českou variantu (dnes „Tuzemák“) je menší prohřešek, než když označíme jako manželství také vztah muž-muž/žena-žena. Není-li „Tuzemák“ pravý rum, ale jeho náhražka (hospodští štamgasti prominou), nemůže být ani svazek muž-muž/žena-žena považován za pravé manželství a neměl by tak být ani označován (HS aktivisté prominou).

Označování „Tuzemáku“ jako rumu by se dalo vykládat jako degradace pravého rumu, totéž lze říci i o „manželství“ HS dvojic (u nás zatím neschválenému). Proto, domnívám se, svazky gayů a leseb nemohou být označovány jako manželství, neboť tento termín se týká výlučně svazků heterosexuálních.

P.S. „Že kočka není pes, že včera není dnes, že beebop není swing a louka není les,

to každý zná, to každý ví.“ Platí toto tvrzení ze známé písničky Evy Pilarové i v této době, stižené politickokorektními progresivistickými deformacemi? Nejsem si jist.

?

ODKAZY

[1]

https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=F064E7F4EC2CB0B78F7266A7C2D5C4CD?text=&docid=207006&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4615

[2]

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32008R0110