Dozvěděl jsem se tu zprávu s týdenním zpožděním, 17. června. Spíše jen tak mezi řečí než cíleně. V průmyslovém komplexu ve Vřesové na Sokolovsku hořelo. Prý v elektrárně, škody mají jít do milionů.
Ta zpráva mě zaujala z více důvodů. Jeden z nich: bydlím ve městě, které odebírá teplo z vřesovské teplárny. Pokud by došlo kvůli rozsáhlému požáru k zastavení jejího provozu, znamenalo by to pro obyvatele vážnou komplikaci. Předesílám, že k ničemu takovému týden po mimořádné události nedošlo, což je tak trochu štěstí v neštěstí.
Začal jsem se o požár zajímat – a hned na začátku svého pátrání se dopustil chyby. Naivně jsem totiž očekával, že o záležitosti bude - kromě zpravodajských serverů - informovat web firmy, které komplex ve Vřesové patří: společnost Sokolovská uhelná (SUAS).
Na svoji obranu musím uvést, že kdykoli se na internetu objeví nějaká závažná zpráva, která mě zajímá, snažím se jít ke kořenům a hledat ve zdrojích, pro něž se používá fráze „first-hand“ – z první ruky. Tou pro mě byly internetové stránky SUAS.
Čekalo mě ovšem zklamání. Na serveru Suas.cz byla poslední zprávou informace z 1. června 2022 o novém členu představenstva (obr. 1). O požáru ani slovo.
... obr. 1/Poslední aktuální informace na webu SUAS byla ještě v neděli 19. června večer z 1. června.
Když nepochodíme tam, kde bychom přirozeně předpokládali nejfundovanější informace, musíme se obrátit jinam. Na zpravodajské a specializované portály. K nim patří i Požáry.cz. Tento server – jak jsem zpětně zjistil – referoval o ohni ve vřesovské sušárně uhlí (tam skutečně hořelo, nikoli přímo v elektrárně) ještě ten den, kdy k němu došlo, tedy v pátek 10. června před půlnocí (obr. 2). Článek zpracovaný odborným pohledem hasičů je doplněn 19 fotografiemi přímo z místa. Svědčí o jediném. Požár byl skutečně masivní a je vlastně zázrak, že až na případ jednoho zraněného hasiče nedošlo k většímu počtu obětí.
... obr. 2/
Ať už byla příčina tohoto ohně jakákoli, člověk musí mít vždy na mysli, že lidé chodí do práce také proto, aby se po skončení směny (v tomto případě noční) vrátili ve zdraví a v pořádku do svých domovů. Platí to všeobecně, v takto nebezpečných provozech o to víc.
Jistěže to nebyl první ani poslední oheň v průmyslovém podniku, v tomto případě v uhelném provozu, který je k něčemu takovému z podstaty náchylnější. Pro postiženou firmu je to bezpochyby nepříjemný problém, z něhož nemůže mít nikdo radost (snad kromě konkurence, platí-li ještě učebnicová pravidla tržního hospodářství).
To ale nedává odpověď na otázku, kterou si několik dní kladu. Proč SUAS neinformovala o požáru na svých stránkách? Poněkud zjednodušeně, k čemu je potom takový firemní web?
