Malá oprava

„Mojžíš si kdysi vystačil s Desaterem přikázání a bylo jasno, která bije,“ napsala ve svém blogu na iDNES v pátek 12/2 Milena Zelenková. Jakkoli s obsahem jejího textu souhlasím, pokud jde o Desatero, nemohu.

Mojžíš si se samotným Desaterem rozhodně nevystačil, ačkoli tento omyl je všeobecně tradován (jako třeba tvrzení, že Eva dala v ráji Adamovi jablko: jelikož šlo o ovoce ze stromu vědění dobrého a zlého, a nikoli ovoce jabloně, nemohlo to být jablko). Desatero je sice klíčovou, nicméně obsahově nepatrnou součástí Zákona daného Mojžíšem izraelskému lidu na Sinaji.

Zákon obsahuje vedle Desatera bezpočet (byť přesně spočítaný) nařízení a ustanovení právních, bohoslužebných (kultických, rituálních), mravních, „občanských“ i ryze praktických. To vše je popsáno v mnoha kapitolách Tóry (Pět knih Mojžíšových). Po pravdě řečeno: při nejvyšší představitelné úctě k Desateru pouze s ním jako „právní“ normou by starověké izraelské společenství nevystačilo. Pro jeho fungování ve „smluvním režimu“ Bůh – Izrael, se vším, co k tomuto vztahu patří, bylo zapotřebí bezpočtu „paragrafů“. Desatero je, jak již řečeno, jejich nedílnou,  nikoli ovšem jedinou součástí kodexu známého jako Zákon.

Mějme to, prosím, na paměti.