Krok k normalizaci, která normalizací být nesmí

Konec dobrý, všechno dobré? To se teprve uvidí. Zatím je dobré to, že 27. října 2022 byla podepsána historická dohoda o námořních hranicích mezi Izraelem a Libanonem. Nedobré jsou okolnosti, za nichž k tomu došlo.

 

Vlastně nejen nedobré, ale i absurdní, abnormální.

 

K praktickému významu dohody se vrátím v závěru článku. Nejprve se zastavme u oněch okolností. Opět nám připomněly, jak obtížně se bude hledat Izraelcům mír s některými Araby. V jaké atmosféře vymykající se zdravému rozumu je nucen Izrael na Blízkém východě existovat.

 

Libanon izraelský stát neuznává – vyjednat a uzavřít s ním dohodu byl ochoten pouze prostřednictvím třetí strany, Spojených států. Když se vše blížilo do finále, objevily se na libanonské straně informace, že obě delegace podepíší dokumenty v jiné místnosti a pak je odevzdají každá zvlášť americkému vyjednavači Amosu Hochsteinovi. Nakonec bylo vše mírně jinak, byť chladná atmosféra vinou libanonské nenávisti vůči Izraeli přetrvala.

 

K podpisu došlo na velitelství mírových sil OSN v jiholibanonské pobřežní Naqouře poblíž hranic s Izraelem; obě delegace vstoupily do jednoho stanu protilehlými vchody a nikterak spolu nekomunikovaly. Po podepsání dohody (včetně stanovení nových geografických souřadnic) každou stranou (izraelskou delegaci vedl generální ředitel ministerstva energetiky Lior Schillat, libanonskou Antoine Choucair, generální ředitel kanceláře prezidenta – to uvádím pro informaci, že dohoda nebyla podepsána vysokými politickými činiteli) a předání Hochsteinovi nenásledovalo žádné potřásání rukami, natož šampaňské. Některé servery dokonce zdůraznily, že libanonský podpis je na jiném listu papíru než izraelský; až tak daleko sahá zavilá nenávist vůči židovskému státu. Hochstein pouze pronesl: „We have a maritime border. Congratulations!“ (Máme námořní hranici. Blahopřeji!), načež přítomní povstali a zatleskali. Toť vše.

 

Děsivé na tom všem jsou dva aspekty. Jak velký prostor k vyjádřením týkajícím se dohody byl vyhrazen nejen v libanonských médiích šéfovi teroristické organizace Hizballáh Hassanu Nasralláhovi (něco v normálně fungujícím světě nepředstavitelné) a s jakou urputností libanonští politici bez výjimky – prezidentem Aounem počínaje a zmíněným šéfteroristou konče – donekonečna ujišťovali, možná více sami sebe než svět, že dohoda v žádném případě neznamená krok k normalizaci vztahů s Izraelem, nelze jí přikládat žádný, ale opravdu žádný politický význam, jde jen o technickou záležitost – a toto jsme četli v rozmanitých obměnách.

 

Věru je Libanon ve schizofrenní situaci. Na jedné straně podepíše veledůležitou dohodu s reálně existujícím sousedem, na druhé straně tvrdí, že se to nesmí vykládat ani náznakem tak, že by tento stát uznal. Absurdní, směšné, dětinské.

 

Naproti tomu v Izraeli to vnímají jinak, realisticky a bez jakékoli protilibanonské zášti. Premiér Lapid: „Nestává se každý den, aby nepřátelský stát uznal Stát Izrael v písemné dohodě před celým mezinárodním společenstvím.“ Srozumitelné, logické, pravdivé. Stejně jako vyjádření šéfa izraelské delegace po podpisu dohody: „Vážíme si Libanonců, dokázali jsme, že i mezi nepřátelskými zeměmi je možné stavět mosty.“

 

Laskavý čtenář může porovnat rozdíl v postojích obou stran.

 

PRAKTICKÝ VÝZNAM DOHODY

Obě země nově stanovily své námořní hranice a tím i rozsah svých Výlučných ekonomických zón (EEZ). Izrael udělal větší kompromis: přepustil Libanonu drtivou část sporné oblasti (původně 860 km čtv.); pouze u pobřeží Libanon uznal 5km „linii bójí“ (na mapě níže červené x) stanovenou Izraelem už dříve (po stažení z jižního Libanonu). Nebyl uznán libanonský maximalistický požadavek, aby jeho EEZ zasahovala do oblasti pole Kariš, které zůstává plně v izraelských rukou (a 26. října se z něj začal plyn čerpat). Naproti tomu pole Qana bude mít celé k dispozici Libanon, přestože menší částí zasahuje do izraelské EEZ, za což obdrží izraelská strana 17% kompenzaci (ze získaného plynu). Pro Libanon má tato část dohody ten zásadní význam, že může co nejdříve zahájit průzkum s cílem zjistit, kolik plynu nádrž Qana vlastně obsahuje.

 

Pro ilustraci nabízím orientační mapu:

 

... orientační mapa/Červené x - 5km linie bójí.

 

Prameny: Tématické články na webech The Jerusalem Post, The Times of Israel, Annahar.com, L´Orient Le-Jour. Mapový podklad: Web Freevectormaps-volná licence s povinnou atribucí:https://freevectormaps.com/lebanon/LB-EPS-02-0001?ref=atr. Legenda: Autor článku v programu Malování 3D/Windows 10. Upozornění: Mapa a rozměry v obrázku jsou pouze orientační.

Autor: Lubomír Stejskal | čtvrtek 27.10.2022 23:13 | karma článku: 10,26 | přečteno: 213x