V roce 2013 prožíval Egypt další dramatické období. Po první revoluci z ledna – února 2011 přišla revoluce druhá. Miliony protestujících proti islamistickému prezidentovi dosáhly svého. Podpořila je armáda, Mursí byl svržen.
To vše se stalo během několika dnů na přelomu června a července. Sotva se situace uklidnila, objevila se kauza Kramný. Dodnes ne zcela uspokojivě a přesvědčivě vysvětlená.
Byl jsem v té zemi toho roku dvakrát. Nejprve ještě za Mursího, v květnu 2013. Ani já jsem netušil, že za za několik týdnů jeho režim padne. Pak na přelomu září a října. To už stál v čele země prozatímní prezident Adly Mansúr, předchůdce dnešní hlavy státu A. F. Sisiho, který má klíčovou zásluhu na úspěchu Druhé revoluce. Když jsem projížděl Hurghadou a mířil na jih k Safaze v květnu, na výjezdu z města jsem si všímal ledasčeho, jen ne lokality, kde se nachází hotel Titanic Palace.
Koncem září už ano. Když projedete obří kruhový objezd, u něhož stojí obchodní dům Senzo Mall (nedávno nám ho zde představil ve svém blogerském cestopise kolega Martin Faltýn) a po asi 400 metrech se podíváte doleva směrem k moři, tak v těch místech se onen hotel nachází. Účastníky zájezdu jsem o tom informoval: tady tím směrem je hotel, v němž bydlel Kramný.
Jel jsem tou cestou ještě napřesrok na jaře (než jsem začál létat ještě jižněji do Marsy Alam) a vždy jsem o Kramného případu intenzivně přemýšlel.
Dnes mi ale dal impuls kolega Jiří Turner svým článkem „Kramný je nevinný!“ (1. 12.) Předpokládám, že byl většinou zdejšího publika čten a že ctěné publikum ví, o co v článku jde. Předesílám, že mi vůbec nejde o europoslance Zdechovského a jeho motivaci případem se zabývat – a Kramnému vyjádřit podporu. Tomáš Zdechovský má za to, že Kramný je nevinný; vlastně to působí tak, že si je tím zcela jist. Budiž, dělá to, co považuje za správné a pokud bude úspěšný, všechna čest.
Já jistotu o Kramného nevině nemám, ale po těch letech nemám ani jistotu, že je tím hrozným činem vinen. Prostě dilema. Problém mám už s tím, že původní egyptská verze toho, co se patrně stalo (otrava – netvrdím, že z hotelové stravy) se diametrálně liší od verze české (smrt elektrickým proudem). Vždycky mi připadal tento způsob usmrcení dvou lidí v hotelovém pokoji v orientální zemi jako krajně riskantní, neboť v případě, že by ten šílený nápad z jakéhokoli důvodu nevyšel, byl by jeho strůjce poměrně snadno odhalen. Že by Kramný šel do takového rizika? Nevím.
První zprávy z egyptské patologie hovořily – jak napsal 3. srpna 2013 server iRozhlas.cz – o silném jedu nalezeném v tělech zemřelých. Ředitel příslušné hurghadské nemocnice uvel: „Žaludek mají úplně rozpadlý, a to z důvodu velkého množství jedu, který se oběma obětem do žaludku dostal. Je to jed, který ze žaludku udělá takovou rosolovitou konzistenci. Tedy velmi, opravdu velmi silný jed.“
Byl to tedy jed, nebo elektrický proud?
České vyšetřování se vydalo druhou stopou a po nepřímých důkazech poslala justice Kramného na bezmála třicet let za mříže. Je to spravedlivý verdikt opírající se o neprůstřelné důkazy? Opět mohu říci jediné: Nevím. A znovu opakuji. Nemám jistotu Tomáše Zdechovského, že je Kramný nevinen, nemám ale ani jistotu, že je vinen.
Co tedy mám? Vlastní teorii toho, co se stalo. Nic víc než teorii. Je od skutečnosti, kterou ovšem stoprocentně neznáme, vzdálená právě tak, jako varianta otravy od varianty smrti způsobené elektrickým proudem. Proto ji dnes předkládám.
V Egyptě už v té době působila odnož Islámského státu. Nejaktivněji sice na severu Sinaje, ale také v africké části země. Co když tato teroristická buňka pověřila svého člena, aby se nechal zaměstnat v nějakém hotelu v Hurghadě (třeba v Titanicu Palace) jako uklízeč (tuto práci tam vykonávají prakticky výlučně mladí muži), vybavila ho příslušným jedem a dala mu ve jménu Alláha úkol, aby ve vhodném hotelovém pokoji, kam mají uklízeči běžně přístup, vpravil do PET lahve (nebo třeba dvou) s pitím (dejme tomu s colou) patřičnou dávku tohoto jedu. S tím, že kdo se napije zemře, přičemž je jedno kdo to bude, stejně tam jezdí na dovolenou jen nevěřící psi z hříšné části světa. A to se pak také stalo. Logika toho všeho? Šíření zla, strachu, nenávisti.
Nejspíš si teď řeknete, jestli jsem se nepomátl na rozumu. Zatím ne. Jen si říkám, když může stát proti sobě varianta jed vs elektrický proud, proč kromě elektřiny nevést pátrání také cestou výše uvedenou? Ostatně o dva roky později se něco podobného stalo, ovšem s mnohem tragičtějšími následky. Spolupracovník Islámského státu a zaměstnanec letiště v Šarm aš Šajchu propašoval bombu do ruského dopravního letadla, které se pak zřítilo na Sinaji (31. 10. 2015). Zahynulo 224 nevinných lidí. Smyslem teroru bylo, vedle pomsty Rusům za bombardování v Sýrii, poškodit egyptský cestovní ruch, což se podařilo.
Tak co se na konci července 2013 v hurghadském hotelu Titanic Palace vlastně stalo?
