Ale je to patrně moje chyba. Nejsem kován v záležitostech kolem vyšetřování korupčních kauz, tedy v tom, kdo k čemu má a nemá přístup, jak se to má s vynášením informací z přítmí trezorů policejních kanceláří.
A když už někdo od policie něco z živých případů vynese, tak se to nevidí v duchu rčení „účel světí prostředky“.
Kam tím mířím?
Dnes ráno (25. 8.) po otevření portálu a vyhledávače Seznam.cz padl můj zrak na další bombu vévodící webu Seznam Zprávy. Titulek: „Posílám kalkulaci. S úctou,“ psal Mlejnek Redlovu komplici. Autor: Janek Kroupa, přední tuzemský investigativní novinář. Téma: Kauza Dozimetr.
Nejsem s to posoudit, nakolik jsou informace v Kroupově článku pravdivé či nikoli (nejspíš ano), nakolik jsou či nejsou významné (nejspíš významné jsou), nakolik mohou či nemohou otřást naší politickou scénou, zejména tou její částí, kde se nachází vládní koalice (to si už vůbec netroufnu odhadnout) – a vlastně vůbec nevím, co si z textu Janka Kroupy mám odnést sám pro sebe.
Jen na okraj zmíním svůj „handicap“. Od doby angažmá Janka Kroupy v kauze Budišov, která zavedla nevinnou Věru Jourovou za mříže vazební věznice, přistupuji k jeho senzačním odhalením s „preventivním odstupem“. Je mi líto, nemohu jinak.
Po seznámení s výše zmíněným článkem mě jako prostého občana, jednoho z dolních deseti milionů, vyděsily některé formulace. Možná zbytečně, možná to tak má být, nevím. Leč kdesi v mém vědomí začala blikat výstražná kontrolka.
Citát I:
Redakce však po bližším prozkoumání policejních dokumentů zjistila, že jeho (Petra Mlejnka - LS) tvrzení se neshodují s fakty uvedenými oficiálně vyšetřovateli.
Jakých policejních dokumentů? Jsou snad veřejně dostupné? Cosi mi napovídá, že nikoli. Je běžné, že se lidé mimo okruh OČTŘ dostanou k takovýmto dokumentům? Poskytla by je policie – připomínám, že hovoříme o vyšetřování živé kauzy mimořádně závažné – na požádání třeba mně nebo vám? Nevím, proto se ptám.
Jak se redakce Seznam Zpráv k těmto dokumentům dostala?
Citát II:
Jasně to plyne (že Mlejnek neříkal pravdu – LS) z takzvaných úředních zápisů, kam vyšetřující policisté zapisují každou důležitou schůzku a které jsou založeny ve spisu k Dozimetru.
Jsou založeny ve spisu k Dozimetru. A kdo má k tomu spisu přístup? Dosud jsem se (naivně) domníval, že velice úzký okruh lidí na kauze pracujících. Že by to bylo jinak, anebo jsem to celé špatně pochopil? Či dokonce jsou si mezi námi rovnými někteří rovnější?
Citát III:
Seznam Zprávy také měly možnost prostudovat Zděnkovu (svědek v kauze Dozimetr – LS) výpověď před státním zástupcem a advokáty všech obviněných.
I to je normální, aby někdo „zvenku“ měl možnost pročítat si v živé kauze výpovědi svědků? Kdybych byl v takové roli (svědka, dokonce i obviněného), měl bych velký problém s tím, že kromě kompetentních lidí, tedy velice úzkého okruhu osob působících v rámci OČTŘ, se někdo „hrabe“ v dokumentech, k nimž by podle mého prostého lidského úsudku neměl mít přístup.
Ano, jsem v této oblasti laik a nevylučuji, že „všechno je jinak“ a že se mýlím. Jist si tím, že mám nesprávný pohled na věc nicméně nejsem. Tak jak to tedy je?
(A to jsem původně chtěl psát o nejstarší sportovkyni na letošním badmintonovém mistrovství světa v Tokiu. Tak příště.)
