- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jinak řečeno: za mříže vazební věznice se může dostat kdokoli. Je proto přirozené, logické, pochopitelné a správné, že se někteří z nás zajímají o to, jaké poměry ve vazbě panují. Proto nejen Unie obhájců, ale také autor těchto řádků, kterému jako pěšákovi sametové revoluce není lhostejné, jak funguje režim z této revoluce vzešlý, zbystřil pozornost, když se 13/8 na stránkách internetového deníku Echo24 dočetl, že u intimních prohlídek osob umístěných do vazby by podle připravované novelizace příslušného právního předpisu (ministerstva spravedlnosti, za který politickou odpovědnost nese ministryně Helena Válková) měly být přítomny osoby opačného pohlaví.
Napsal jsem na toto téma článek „Šokování nebyli pouze obhájci“, který jsem umístil na svůj blog na serveru iDNES 18/8. O den později převzaly text internetové noviny Neviditelný pes (NP). Na jeho stránkách byl dnes (22/8) publikován kritický článek Zdeňka Jemelíka; kritický nikoli vůči výše zmíněné chystané novince, nýbrž vůči všem, kdo nejsou ochotni jí v médiích zatleskat. Jeho kritika padla na hlavy jak členů Unie obhájců, tak autorů, kteří o oné novince do té doby napsali.
Přiznám se: jestliže jsem byl šokován tím, že u prohlídek intimních partií by měl být přítomen příslušník Vězeňské služby (VS) opačného pohlaví, pak pan Jemelík mě dokázal nepříjemně překvapit neméně. Záležitost pojal jako útok proti ministryni Válkové, která „navzdory křehkosti svého zjevu a důstojnému vystupování si za krátký čas působení ve funkci překvapivou rozhodností a neústupností opatřila pár vlivných nepřátel, kteří jsou stále ve střehu, vyhlížejíce vhodnou příležitost k jejímu napadení“. (Znamená to snad, že ministerstvu spravedlnosti musíme kývnout na cokoli jenom proto, že paní ministryně je křehkého zjevu a důstojného vystupování, což osobně nikterak nezpochyňuji?)
Nevím, koho těmi nepřáteli autor myslí, ale protože v článku na NP píše o třech autorech (novinářích – Janu Kálalovi z Echa24, Lukáši Henzlovi z EuroZpráv a mojí maličkosti) a obecně o členech Unie obhájců, dá se odvodit, že má na mysli (také) nás. Nemohu mluvit za ostatní, ale za sebe musím toto nařčení jednoznačně odmítnout. Moje kritika není namířena proti šéfce rezortu spravedlnosti, ale týká se výhradně výše zmíněného návrhu. (Že by to mohlo být interpretováno jinak mě vážně ani nenapadlo.)
Zdeněk Jemelík píše o útoku, „který proti ní spustil do ctihodnosti se přetvařující internetový deník Echo24.cz článkem Jana Kálala“. A jakou podobu tento „útok“ má? Echo 24 v závěru článku z 13/8 („Válková změní vazbu i vězení. Léčivé čaje ano, iontové nápoje ne“) píše doslova toto (screenshot 1):
Je toto „útok“ (v pravém smyslu tohoto slova) proti ministryni?
Zdeněk Jemelík dále píše, že jde (rozuměj: ze strany novinářů) o „zlomyslně nesprávný výklad navrženého znění vyhlášky (o kontrolách ve vazebních věznicícch – pozn. L. S.). Tady je jeho upřesnění (screenshot 2):
Moje jednoznačné stanovisko: i kdyby šlo „pouze“ o příslušníka/příslušnici ostrahy (opačného pohlaví), tedy nikoli toho, kdo intimní prohlídku fyzicky provádí, taková osoba nemá u vstupní (ani jiné) prohlídky co pohledávat. Je to stejně nepřijatelné, jako kdyby někdo vznesl požadavek, že pokud příslušník VS (opačného pohlaví než uvězněný) bude nucen vstoupit z jakéhokoli důvodu do prostoru prohlídky, kde je nahá osoba přijímaná do věznice, bude se muset také obnažit (a ponechat si pouze donucovací prostředky, případně zbraň – v souladu s příslušnými předpisy). Na případu paní Věry Jourové vidíme, jak neskutečně ponižující by pro ni bylo, kdyby navrhovaná úprava (pokud projde – o tom níže) platila už v roce 2006 a byla z nějakého důvodu uplatněna. (Kdo zaručí, pane Jemelíku, že mezi příslušníky VS nejsou muži, kteří se takříkajíc nad rámec nutného rádi podívají? Zejména, pakliže by šlo o veřejně známou osobnost, jakou paní Jourová už v té době byla? Kdo, kdy a jak vykompenzuje toto lidské ponížení, že ji musel nahou „očumovat“ nějaký bachař – pokud by k tomu došlo?)
Zdeněk Jemelík správně upozorňuje, že předmětná novela vyhlášky (řád výkonu vazby, č. 109/1994 Sb.) je zatím jen polotovarem. „Do konečné podoby a nabytí účinnosti je ještě hodně daleko. Není navíc vůbec vyloučeno, že v textu ještě nastanou změny.“
S tím lze stoprocentně souhlasit.
Ne ovšem s jeho další větou: „Takže smršť, vyvolaná Kálalovým článkem, je předčasná.“
Ne, není předčasná. Čím větší odpor navrhovaná změna vyvolá, mezi odbornou i laickou veřejnosti, samozřejmě prostřednictvím médií, tím lépe. Rozumí se: už nyní, kdy se „kuje železo, dokud je žhavé“. Podstatně se zvýší naděje, že v textu novely nastanou změny – a ona obludnost ponižující lidskou důstojnou z něj bude odstraněna.
Uvedu příklad ze života. V jedné privátní firmě na západě Čech kohosi z jejích manažerů napadlo, že ženy mající menstruaci by měly být nějakým způsobem barevně označeny. Patrně tím mělo být zdůvodněno, proč častěji přerušují práci (pásového typu) a navštěvují toaletu. Kdyby to zaměstnanci (obého pohlaví) přijali jako ovce bez jediného odporu a nevyvolali „smršť“, nejspíš by tento lidskou důstojnost ponižující nápad byl realizován.
Zkusme si přestavit, že by tento záměr byl široce medializován – a ti, kdo by proti němu vystoupili, byli by ocejchování stejně jako já a pánové Kálal a Henzl v kauze vazebních intimních prohlídek. Ano, něco tak absurdního je obtížně představitelné: problémem přece není to, že na záměr označovat menstruují ženy někdo upozorňuje, ale samotný záměr. (A bylo by zcela irelevantní, jaký parfém používá šéf firmy, že má pěstěné nehty a miluje Beethovena.)
Stejně tak je tomu i v případě popisovaném v tomto článku. Podle pana Jemelíka jsme my, autoři textů na dané téma „nactiutrhači“ a „bulvární psavci“, od nichž nelze očekávat „zdrženlivost a slušnost“
A nejen to:
„Dopady jejich neodpovědného blábolení do života jejich obětí zásadně nezajímají – musejí se přece něčím život a skandály jsou nástroj jejich obživy.“
Moje reakce:
Další články autora |