Singapur je pozoruhodná země. Tygr jihovýchodní Asie. Městský stát s menšinovou muslimskou populací obklopený mořem. Nejen skutečným, ale také islámským.
Míněny jsou dva většinově islámské státy – Malajsie a Indonésie.
I to by mohlo mít vliv na singapurskou zahraniční politiku, zejména v záporném vztahu k Izraeli. Tak tomu ale není.
Dokonce se dá říci, že Izrael hraje v dějinách Singapuru podobnou klíčovou roli, jakou hrálo Československo v dějinách Izraele na konci 40. let minulého století.
Jen pro oživení nahlédněme na jednu málo známou stránku z učebnice moderních dějin.
Singapur se stal nezávislým státem v roce 1965 poté, co vystoupil z Malajsijské federace. Jako malý městský stát byl postaven před zásadní výzvu: jeho životní nutností bylo vybudovat vlastní armádu, neboť v této oblasti byl takříkajíc „na nule“. Signapurský premiér Lee k tomu loni (2016) v dubnu v Jeruzalémě řekl, že jeho země tehdy požádala o pomoc několik států, ale žádná neprojevila zájem. (Jmenovitě se hovoří o Indii a Egyptu.) Jedinou výjimkou byl Izrael. Od té doby se datuje singapursko-izraelské spolupráce na poli obrany.
Naplnilo se přísloví „kdo rychle dává, dvakrát dává“. Izraelci zareagovali neprodleně a záhy začali odborníci IDF (angl. zkratka pro izraelskou armádu) cvičit důstojníky nové singapurské armády (SAF). „A za dobu kratší než dva roky,“ dodal tehdy premiér Lee, „byli vyřazeni noví důstojníci SAF. To byl rozhodující krok při budování akceschopných profesionálních obranných sil Singapuru.“
Bylo to důležité zejména proto, že Singapur byl s to ukázat okolnímu světu, že má potenciál odvrátit případnou hrozbu agrese. Je v tom zakódován izraelský princip obrany založený na odstrašující síle: tedy jediném principu, který funguje v případě teritoriálně malé země obklopené zavilými nepřáteli.
Odstrašující síla je účinným garantem bezpečnosti – a přesně o to Singapuru šlo. A povedlo se. Investoři začali vnímat ten malý městský stát na Dálném východě jako bezpečný; jako stát, který má z hlediska byznysu budoucnost. Pak už nic nebránilo tomu, aby se ze Singapuru stal hospodářský tygr.
Singapurci dobře vědí, kdo se v čase nejtěžším ukázal jako skutečný přítel. V souvislosti s izraelskou pomocí při výstavbě armády hovoří o malém zázraku: bez Izraele by se to nepodařilo. Premiér Lee proto nemohl neříci: "Vždy budeme Izraeli vděčni, že nám pomohl a stál při nás v době, kdy jsme to nejvíc potřebovali."
Nepřipomíná nám to něco? Ovšem: izraelskou vděčnost za československou vojenskou pomoc v době, kdy se nově ustavený stát (1948) bránil spojené arabské agresi – a československé zbraně, letadla a výcvik hráli klíčovou roli v tom, že Válka za nezávislost skončila pro izraelskou armádu vítězně.
Psal jsem na toto téma na blogu Nové Pohledy a postřehy na iDNES v dubnu 2016 – a připomínám tuto historii znovu. Tehdy byla důvodem návštěva singapurského premiéra v Izraeli, dnes je to návštěva izraelského premiéra v Singapuru (20. 2. 2017 – obr. 1 a 2).
•
... obr. 1/20. únor 2017: Benjamin Netanmjahu a singapurský prezident Tony Tan Keng Yam. (Zdroj:Flickr izraelského premiéra)
... obr. 2/Téhož dne: Benjamin Netanjahu a předseda singapurské vlády Lee Hsien Loong. (Zdroj: Flickr izraelského premiéra)
... obr. 3/Na mapě: Malý velký tygr. (Podklad: Google Maps)
