Je to odborné a spíše regionální téma, ale v této mimořádné době nabývá na významu. Současně jde o test dobré vůle ze strany státu (vlády), pakliže by se týkala užitečné a rozumné věci.
Sokolovská uhelná je největší zaměstnavatel v Karlovarském kraji. Jenom na okraj: v její tlakové plynárně se zpracovávají ropné kaly z lagun Ostramo. A právě o tuto tlakovou plynárnu jde: firma ji totiž plánuje zavřít. Dojít k tomu má v červenci 2020.
Proč a co by to znamenalo? Sokolovskou uhelnou finančně drtí emisní povolenky. Říká se, že neblahý vliv povolenek na hospodaření společnosti byl jeden z důvodů, proč František Štěpánek, předseda dozorčí rady a dříve generální ředitel, v regionu vnímaný jako její ikona, spáchal 12. března 2020 sebevraždu.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny k povolenkám loni v listopadu řekl:
- Sokolovská uhelná už zaplatila na povolenkách přes čtyři miliardy korun. A kolik se z toho vrátilo regionu na restrukturalizaci? Pokud má emisní povolenka sloužit k tomu, aby uhlí skončilo, tak se někdo musí zabývat tím, co v těch regionech bude.
Tím je v kostce řečeno, co Františka Štěpánka trápilo. Podnikatele, chcete-li uhlobarona, o němž sokolovská starostka Renata Oulehlová po jeho smrti prohlásila:
- Odešel největší patriot tohoto regionu. Člověk, kterému na regionu hodně záleželo a zároveň člověk, který pomáhal, aniž to kdo věděl.
Ale zpět k tématu. Nárůst nákladů na povinné platby státu formou emisních povolenek vyústil v rozhodnutí ukončit fungování tlakové plynárny a souvisejících provozů. Položil jsem otázku, co to bude znamenat. Podle webu firny ztrátu práce pro nezanedbatelný počet lidí. Uvádí se osm set až jeden tisíc.
Tlaková plynárna je součástí průmyslového komplexu nacházejícího se v obci Vřesová, po silnici asi 15 km od Karlových Varů. Kromě zpracování kalů, což je pouze doplňková výrobní činnost, je jejím hlavním programem výroba energoplynu z hnědého uhlí ve speciálních generátorech. Energoplyn je pak využíván (po nezbytné technologické úpravě) v její vlastní paroplynové elektrárně. Až tlaková plynárna ukončí činnost, bude energoplyn nahrazen zemním plynem.
Kdyby těch propuštěných bylo „jenom“ osm set, i za normálních okolností (v době před pandemií), by toto číslo představovalo závažný sociální problém. A dnes, kdy v důsledku koronaviru je sociální a ekonomická situace v kraji nesrovnatelně horší, jde o problém o to závažnější.
Proto se Sokolovská uhelná rozhodla nabídnout státu cosi jako gentlemanskou dohodu. Oboustranně výhodný kompromis. Na svém webu vysvětluje:
- … pokud by stát na dobu nezbytně nutnou osvobodil tuto technologii od plateb za povolenky, bylo by možné prodloužit její provoz i za cenu nezbytných nákladů ze strany Sokolovské uhelné. A to na dobu dalších tří let. Náklady takového řešení by byly pro stát nulové. Jde přitom o koncept, který by umožnil odložit plánované zrušení 800 až 1000 pracovních míst na dobu, kdy se zbývající část regionu podaří ekonomicky stabilizovat. Navíc by stát ušetřil na podporách v nezaměstnanosti a udržel výběr daní z příjmu i sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance.
Viděno zvenku, pohledem prostého občana, jeví se tato nabídka jako férová a rozumná. Mimořádná situace si vyžaduje mimořádná řešení. První reakce druhé strany, zatím jen ministerstva životního prostředí, je však negativní. Firma uvádí, že chce ještě jednat v květnu s vládou. Pokud k dohodě nedojde, tlaková plynárna bude v červenci uzavřena. Se všemi důsledky.
Babišova vláda je nucena dělat v současné době opatření, která by za normálních okolností vůbec nepřicházela do úvahy. Slyšíme o nich každý týden ve zprávách. Namátkou: radikální odklad EET. Ve hře je i státní pomoc letecké společnosti Smartwings. A tak dále.
Bude ochotna pomoci také karlovarskému regionu tím, že se postaví vstřícně k nabídce ze Sokolova? Spoustě lidem v té části republiky by tím hodně pomohla.
