Palestinský stát na Západním břehu a v Pásmu Gazy s hlavním městem východním Jeruzalémem. Politické zaklínadlo, které je podle spousty lidí na Západě klíčem k míru. Není to ale spíše fata morgána?
Izraelská pravicová NGO „Mattot Arim“ prosazující princip „mír za mír“ uspořádala krátce před úterními (23/3) parlamentními volbami do Knesetu zajímavou anketu, v níž se zajímala o to, jaký je postoj kandidujících stran k tzv. dvoustátnímu řešení. To znamená, že by vedle Izraele v hranicích linie příměří, která platila do 4. června 1967, existoval také stát Palestina definovaný v úvodní větě tohoto článku.
Co ji k tomu vedlo?
Organizace vyjadřuje takovýto názor: V poslední době byly jak v Bílém domě, tak ve State Departmentu zveřejněny politické dokumenty, podle nichž USA dávají přednost vzniku palestinského státu v Judeji a Samaří (historický název území západně od řeky Jordánu – LS). Pakliže se samospráva přemění na reálný stát, jak Biden navrhuje, pak to znamená, že takový stát bude mít podle mezinárodního práva – tak jako každý jiný – nárok se plně vyzbrojit, tedy nevratně militarizovat. Takto vyzbrojený palestinský stát by se v krátké době stal druhým Íránem a Izrael by byl bezprostředně, přímo ze svého sousedství ohrožen (obr. 1) – a to všechno by byla Bidenova chyba.
... obr. 1/Podklad: Freevectormaps.com (volná licence s uvedením zdroje).
Na základě této argumentace pak aktivisté „Mattot Arim“ rozeslali politickým stranám anketní otázku, zda jsou či nejsou pro vytvoření cizího ozbrojeného subjektu v Judeji a Samaří.
Jasná otázka, na kterou by politické strany měly být schopné okamžitě a jednoznačně odpovědět. Zejména ty, o nich je známo, že podporují dvoustátní řešení, jmenovitě strany levicové a arabské. K dlouhému rozmýšlení není důvod.
Jak ale anketa dopadla? Podívejme se:
- Likud (pravice) … „Proti.“
- Nová naděje (pravice) … „Jasně proti. Náš program výslovně uvádí, že jsme proti cizí suverenitě západně od Jordánu.“
- Nová ekonomická strana (levý střed) … „Nepřipustíme vznik palestinského státu, který by byl militarizovaný.“
- Yamina (pravice) … „Samozřejmě proti.“
- Náboženská sionistická strana (krajní pravice) … „Jasně proti.“
- Šas (ultraortodoxní pravice) … „Jednoznačně proti.“
- Sjednocený judaismus Tóry (ultraortodoxní pravice) … „Strana tradičně nevyjadřuje žádný názor k zahraničním a bezpečnostním záležitostem. Je-li to účelné, předkládáme takové otázky Radě učenců Tóry. Podporujeme postoje Benjamina Netanjahua.“
Zde konkrétní (a jedna alibistická) odpověď končí. Další strany se k otázce nevyjádřily:
- Yisrael Beiteinu (pravice) … anketní otázka přečtena, bez odpovědi.
- Modrobílí (střed) … bez odpovědi.
- Labouristé (levý střed) … slib, že odpovězeno bude následující den, nestalo se tak.
- Meretz (krajní levice) … bez reakce.
- Společný arabský seznam (většinově levicová až krajně levicová aliance) … přislíbena odpověď „do večera“, nestalo se tak.
- Raam (arabská strana sociálně konzervativní, islamistická) … bez reakce.
Závěr: žádná strana, lhostejno zda židovská či arabská, se veřejně k podpoře dvoustátní řešení nepřihlásila. (Proč asi?) Šest politických stran se vyslovilo jednoznačně proti. Organizace „Mattot Arim“ má za to, že tuto skutečnost by měl vzít Joe Biden do úvahy.
Dovolím si doplnit: nejen Joe Biden.
