K dějepisnému incidentu mezi Izraelem a Íránem

U příležitosti letošního svátku Purim (vzpomínka na záchranu Židů před chystaným holocaustem ve starověké Persii) izraelský premiér Netanjahu řekl, že tak jako se Peršanům nepodařilo zničit Židy tehdy, nepodaří se jim to ani dnes.

Bylo to vyjádření poněkud zjednodušující. Stejné, jako když řekneme, že „Němci rozpoutali druhou světovou válku“. Pravda to je, ale neznamená to, že všichni obyvatelé tehdejší Německé říše rozpoutali válečný konflikt. Kdo chce, porozumí. Kdo naopak chce autora chytat za slovo, má ideální příležitost.

Íránci se rozhodli v případě Netanjahuových výroků v Moskvě u Putina a v synagoze v Cesareji pro druhou možnost a označili izraelského politika za lháře, který nezná vlastní dějiny. Aktivní v tomto směru byl šéf íránského parlamentu Larijani a ministr zahraničí Zarif. Ten na sociálních sítích naopak připomněl, že to byli Peršané, kdo třikrát v historii Židům významně pomohli.

Nejprve, když perský král Cýrus (Kyros) vydal roku 538 před Kristem výnos, jímž dovolil Judejcům (Židům), kteří byli po pádu judské monarchie (587 př. Kr.) odvedeni do babylonského zajetí, vrátit se do vlasti a znovu vybudovat jeruzalémský Chrám. Íránský odkaz na tuto „pomoc č. 1“ přitom nepostrádá jistou pikantní příchuť. V dnešní době, kdy jsme svědky snah (např. v UNESCO) popírat či přezírat židovské historické vazby k Jeruzalému a tamnímu Chrámu, neb jsou preferovány vazby muslimské, muslimská země, která patří mezi nejzavilejší odpůrce Izraele, při útoku na izraelského premiéra kouzlem nechtěného přichází s argumentem, který dává za pravdu izraelskému postoji.

Přitom Izraelci, kdykoli se na oficiální úrovni hovořilo obecně o izraelsko-íránských vztazích z delší historické perspektivy, vždy oceňovali postoj krále Cýra; vnímají ho jako jeden ze základů přátelství mezi oběma národy. To také existovalo, než se v Teheránu ujali moci fanatičtí ajatolláhové v čele s Chomejním (1979). Proto lze říci, že „pomoc č. 1“ je vůči tomu, co Netanjahu řekl, jako argument irelevantní.

Izraelský premiér měl samozřejmě na mysli událost popisovanou v biblické knize Ester, kdy vysoký činovník (z rozhodnutí krále Asvera nejvyšší kníže) perské říše Aman Agagský připravoval starověký holocaust. Plán však nevyšel, Aman byl na příkaz krále popraven a židovský národ tak zachráněn. Tento příběh považuje íránský ministr Zarif za „pomoc č. 2“.

Tak si to rozklíčujme: jeden představitel staroperského režimu se snažil Židy vyhladit a druhý (samotný král) je zachránil. Převedeno do součastnosti: jeden íránský režim (ajatolláhovský – od 1979) chce Izrael vymazat z mapy světa (aby mohla celá Palestina patřit muslimům), druhý (šáhovský do 1979), udržoval s Izraelem přátelské vztahy. Čili: Asverus = šáh, Aman Agagský = Chameneí a spol. Uvádět tento příběh jako důkaz pomoci Peršanů Židům samozřejmě lze, nicméně z úst jednoho z novodobých Amanů zní jako mimořádně ohavné chucpe.

Totéž se týká „pomoci č. 3“. Ministr Zarif napsal, že když byli za druhé světové války v Evropě Židé vyvražďováni, Írán jim poskytl útočiště. Opět jde o chlubení cizím peřím: byl to nikoli ajatolláhovský, ale šáhovský režim. Navíc byl od srpna 1941 Írán obsazen Spojenci: vojsky sovětské a britské armády (to jen pro dokreslení situace). Připomínka „pomoci č. 3“ má ještě jeden, obzvláště odporný aspekt. Javad Zarif je členem vlády státu, který organizuje mezinárodní soutěže, jejichž posláním je karikovat holocaust. Hlubší morální žumpu si sotva lze představit.

Íránští představitelé, Zarif a Larijani, sice argumentují jak argumentují, ale není v tom nic jiného než faleš a do nebe volající pokrytectví. Pravdu má samozřejmě Netanjahu: tak jako se ve starověku nepodařilo Peršanům Židy zničit, nepodaří se ani soudobým Peršanům zlikvidovat Izrael. A jsou to právě soudobí Peršané – rozuměj představitelé teheránského režimu, nikoli nutně všichni íránští občané – kdo vede proti Izraeli nenávistnou kampaň, znevažuje židovské utrpení za druhé světové války a hlásá, že Izrael je rakovinový nádor, který musí být vyříznut z mapy světa.

•

... v americkém filmu Noc s králem, natočeném na motiv biblického příběhu ze starověké Persie,  ztvárnila roli královny Ester herečka Tiffany Dupontová.(Zdroj: SuperiorPics.com)