České děti častěji tonou. Neumí plavat. Hlásá palcový titulek na přední straně Lidových novin (LN) z 27. července. Je to pravda? Do jisté míry ano. Na druhou stranu: situace není tak tragická, jak nadpis uvádí.
Samy LN přinášejí nejnovější statistiku. Ta je překvapivě z roku 2017: ze 181 utonulých bylo deset dětí ve věku 1 až 14 let.
V diskusi pod stejným článkem na serveru Lidovky.cz někteří čtenáři poznamenávají: Je to věc rodičů, nelze v této věci spoléhat pouze na školu.
Mají pravdu.
Děti by se měly seznamovat s vodou dávno před vstupem do školy: už v kojeneckém věku. Není to sice jediný, ale bezpochyby zaručený způsob, jak v budoucích letech zažít úžasné momenty. Hlavně v moři.
V únoru 2007 přibyl do naší rodiny vnuk Tom. Maminka s ním od několika měsíců chodila do plaveckého kurzu pro nejmenší. Později, kromě školního plavání, navštěvoval s tatínkem také mimoškolní kurzy plavání včetně specializace pro mladé záchranáře (což vlastně trvá dosud).
Výsledky jsou fantastické. Když letí do Egypta se mnou a s mojí ženou, máme naprostou jistotu, že mu v moři i hotelovém bazénu můžeme věřit. Opět potvrzeno: těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Tom se stal mým parťákem při šnorchlování a fotografování pod hladinou v Rudém moři. Především proto, že k vodě byl veden několik měsíců po narození.
Okamžiky s ním patří k nejkrásnějším.
Více k tématu v následující fotokolekci. (Zdroj snímků: Autor a rodinných archiv.)
•
... mám rok a čtvrt a ve vodě se cítím jako doma. A to je teprve začátek.
... co jsem se naučil ve svém rodném městě, mohu snadno uplatnit na prvním zahraničním pobytu. Hotelový bazén na řeckém ostrově Kos. (Srpen 2008).
... o dva roky později mě rodiče vzali poprvé do Egypta. Dětský hotelový bazén v jižní části destinace Marsa Alam. Je parádní umět plavat.
... což o to plavat na hladině, báječné je to i pod vodou! Musím mít ještě rukávky, ale jinak to nemá chybu. (Březen 2010)
... stále v Marse Alam v březnu 2010, ale ve větším bazénu. Všimněte si - bez rukávků.
... bazén je bazén, ale tohleto je pravé moře. Rudé. Plné korálů a rybiček. Však i na ně časem dojde. Na masku a šnorchl jsem si zvykl jedna dvě, stejně jako na slanou vodu. No problem!
... zatímco my( já s rodiči) jsme jezdili do Marsy Alam a do Řecka, babička s dědou zatím beze mě na Sinaj. To se ale změnilo v září 2012. Poprvé mě (a ještě starší sestřenici) vzali do Safagy. A jednou na výlet do Makadi na ponornou loď. Tam jsem poprvé spatřil v dálce karetu. Úžasem jsem ani nedýchal. Uvidím ji někdy tváří v tvář?
...Safaga, ale v květnu 2013. Cestou na snídani jsem obdivoval na obrázku perutýna. Také o něm platí to, co o karetě. Potkám se s ním někdy?
... já vím, nemá se to, ale kdo by odolal. Takový skok do bazénu, to je žůžo! Je stále květen 2013, jsme v Safaze, hotely jsou dosti vylidněné, v bazénu jsem byl sám. To se mi u nás doma jen tak nepoštěstí.
... říjen 2014. Za sebou mám první školní rok a také obnovenou premiéru v Marse Alam. V Safaze bylo báječně, teď už ale budeme jezdit sem. Začínáme v zátoce Oriental Bay. Jsem tu šťasten, i když je to tak trochu škola v přírodě. Kufr plný učiva, den začíná po snídani domácími úkoly. A že jich je!
... říjen 2014, zátoka Oriental Bay. K zahození není ani šnorchlování na mělčině. Baví mě stejně jako pozorování života pod hladinou u korálů.
... rok 2015. Tentokrát jsme si v Marse Alam vybrali hotel v lokalitě El Nabaa El Soghayar. Bylo tam tak skvěle, že jsme se po pobytu v květnu vrátili ještě v červenci. Kromě super korálu, kde se mi splnil životní sen (na obrázku níže) jsme se tu báječně vyřádili ve vlnách. To když bylo hodně větrno a na stožáru visela rudá vlajka (zákaz vstupu do korálové části moře - tady na obrázku je písečná část, kam jsme mohli).
... korál v lokalitě El Nabaa El Soghayar byl jeden z nejlepších. Viděl jsem tu na vlastní oči nejen perutýny, jak jsem si přál, ale především - karety. Nezapomenutelné! Vyskytovaly se několik set metrů od břehu a děda mě sebou vzal pouze proto, že mám za sebou nekonečný počet hodin tvrdého plaveckého výcviku.
... červen 2016. Po šesti letech návrat tam, kde jsem byl s rodiči, když mi byly tři. Opět daleko na jih destinace Marsa Alam. Teď jsem tu s babičkou a dědou. Tenkrát bych se ovšem takovou mušlí nepochlubil. Inu, pokrok nezastavíš. A ještě pár snímků z let 2018 a 2019:
... pod vodou, v korálovém království na jihu Egypta.
... dotek medúzy. V lokalitě Marsa Mubarak jižně od egyptského přístavu Port Ghalib.
... co tomu říkáš, dědo? Poklad z laguny u hotelového komplexu Lagoon View jižně od města Marsa Alam.
... v laguně u komplexu hotelů Lagoon View na jihu Egypta. Stále je co pozorovat.
... my dva a Rudé moře, já a děda L. Stále mi vštěpuje zásadní pravidlo. Když spolu jdeme do moře, musíme o sobě pořád vědět. A pamatovat si, že pod hladinou je viditelnost horší než nad ní. Být v každém okamžiku v kontaktu a neztratit jeden druhého z očí.
