Exdiplomat a exposlanec Milan Šarapatka v článku „Premiér mafiánů nebo jen do sebe zahleděný akademik?“ publikovaném 20. 6. na blogu iDNES označil podnikatele Michala Redla jako gangstera.
Řeč je o člověku z akce „Dozimetr“ čili kauzy „Hlubuček“ (uvidíme, jaké označení se v budoucnu ujme), toho času ve vazbě. Kvůli kontaktům s Redlem odstoupil ministr školství P. Gazdík, což M. Šarapatka hodnotí takto:
Ministr Gazdík ale z postu neodešel jako pan „Čistý“, ale protože se provalily jeho kontakty a techtle-mechtle s gangsterem Redlem.
Logicky neodešel jako pan „Čistý“, protože kdyby jím byl, tedy kdyby neměl s M. Redlem kontakty a techtle-mechtle, zůstal by ve vládě i ve vedení STANu. Proto vyvodil politickou odpovědnost a obou funkcí se vzdal, což si zaslouží ocenění.
Bylo jistě možné čekat se stopkami v ruce kdy se tak od zveřejnění (provalení) aféry stane a pak P. Gazdíkovi donekonečna předhazovat, že to bylo pozdě, případně jeho demisi jinak všemožně zlehčovat. V českém politickém rybníku takové argumenty působí ovšem komicky, uvědomíme-li si, že v případě problémů A. Babiše týkajících se Čapího hnízda bychom žádné stopky nepotřebovali.
Ocejchováním M. Redla jako gangstera poskytl M. Šarapatka kouzlem nechtěného všem antibabišovským aktivistům (k nimž rozhodně nepatří autor tohoto textu – viz níže) skvělý argument. Je-li gangsterem člověk policií obviněný (M. Redl), pak jím musí být i člověk obžalovaný, což je, nemýlím-li se, v trestněprávní terminologii cosi jako vyšší level. A. Babiš obžalovaný je, letos v září stane před soudem, přičemž kauza „Čapí hnízdo“ a kauza „Dozimetr/Hlubuček“ patří do stejného širšího okruhu zločinů: korupce.
Lze tedy konstatovat, že – podle „metru“ M. Šarapatky, používá-li pouze jeden – je gangsterem jak M. Redl, tak A. Babiš. Rozdíl je pouze v jejich postavení v systému. M. Redl – byznysmen a lobbista, A. Babiš – v letech 2017 až 2021 předseda vlády.
Shodneme-li se na tom, že výraz gangster lze použít ve významu zločinec, pak ale musíme přiznat, že aktuálně není zločincem ani jeden z obou jmenovaných. V právním státě platí princip zakotvený v článku 11/1 Všeobecné deklarace lidských práv, v němž čteme:
Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.
M. Redl ani A. Babiš pravomocně odsouzeni nebyli, nebyla jim pravomocně prokázána vina, proto o nich nelze hovořit jako o zločincích (gangsterech). M. Šarapatka si o M. Redlovi může myslet co chce – stejně tak jiní lidé si mohou myslet co chtějí o A. Babišovi -, ale veřejně o něm psát jako o zločinci (gangsterovi) by neměl, pakliže ctí principy právního státu. A ctít by je měl už proto, že je mimo jiné vystudovaný právník.
To není z mé strany obhajoba ani M. Redla, ani A. Babiše – o jejich vině či nevině nechť rozhodne soud.
Výše jsem uvedl, že nejsem antibabišovským aktivistou. Aby nedošlo k nedorozumění: A. Babiš ani hnutí ANO nejsou mým šálkem čaje, nikdy jsem je nevolil a nehodlám na tom nic měnit. Na druhou stranu nemám potřebu podlehnout antibabišovské kampani, které jsme v naší zemi řadu let svědky.
V této souvislosti připomínám skvělou glosu neméně skvělého novináře Miloše Čermáka nazvanou „Proč nejsem antibabišovcem“, kterou publikoval 26. 8. 2021 na portálu Seznam Zprávy. Tedy před volbami do Poslanecké sněmovny.
M. Čermák zastává tento názor:
Pro mnoho lidí se z protibabišismu stala politická orientace, možná až ideologie. Avšak pozor, být protibabišovský je něco jiného než nesouhlasit s Babišem, případně ho nemít rád. To je program. A paradoxně je to v této chvíli to, co Andreji Babišovi pomáhá před volbami posilovat.
Proč tomu tak je? M. Čermák vysvětluje:
Jednoduše proto, že to dodává Babišovi substanci, kterou jeho politika ani vládnutí nemají. Pokud existuje něco jako babišismus, pak je to pragmatické a populistické prázdno, které ochotně vyplní cokoli, co pomůže nositele tohoto programu udržet u moci.
A závěr glosy M. Čermáka:
Babiš není geniální zloduch, démon ani systémová chyba. Babiš není ani ideologie. Babiš není nic víc než muž na špatném místě a nefungující součástka, kterou je třeba vyměnit. Volby jsou pro to výborná příležitost.
A byly. Za sebe říkám: nebylo zapotřebí stát se antibabišovským aktivistou a třeba demonstrativně kvůli němu opustit blog na serveru iDNES. Stačilo jedno: nevolit ANO (a dát hlas někomu jinému).
