• Ano, jsem šokován způsobem, jak se veřejnoprávní Česká televize vypořádala s úterním (3/3) projevem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v americkém Kongresu.
Je jistě dobře, že televize projev odvysílala. Nikoli ovšem celý. Ve tři čtvrtě na šest večer SEČ bylo přímý přenos ukončen a televize dala slovo komentátorovi. Do studia pozvala Kryštova Kozáka, zahraničněpolitického experta z Karlovy univerzity, což bylo totéž, jako kdyby k hodnocení projevu ukrajinského prezidenta přizvala pouze Jiřího Vyvadila.
Zatímco Netanjahu ještě hovořil, pan Kozák už hodnotil: právě jsme byli svědky nebezpečné cynické manipulace. Neboť izraelský premiér je víc než co jiného cynický manipulátor.
Skoro to vypadalo, že televize nemusela projev vysílat a mohla dát slovo panu Kozákovi rovnou. Neboť on měl zřejmě jasno dávno před tím, než letadlo s premiérem v Americe přistálo.
Netanjahu předestřel americkým zákonodárcům svůj názor na Írán a jeho nukleární ambice. Na Capitol Hill se nevnutil, byl pozván, neboť většina ve Sněmovně reprezentantů a Senátu stála o jeho úhel pohledu. A soudě z opakovaného aplausu, tato většina s hostem z Jeruzaléma souhlasila. Vlastně nejen kongresmani, ale i četní návštěvníci – mezi nimi Elie Wiesel, jeden z těch, kdo znají význam slov štěstí v neštěstí, neboť přežil holocaust.
Minuty v Kongresu, to byly pro Netanjahua minuty triumfu. Byl jsem hrdý na to, že Izrael má v této době takového vůdce. A napadlo mě, co by svět za to dal, kdyby ve třicátých letech někdo podobně jasnozřivě a s takovým důrazem varoval před Hitlerem a jeho děsivou mašinérií – a bylo mu nasloucháno.
Netanjahu varoval před íránským nebezpečím. Jako premiér židovského státu na to má plné právo. Kdo jiný by měl vystoupit proti režimu, který usiluje o získání zbraně hromadného ničení a opakované vyzývá k vymazání moderní židovské republiky z povrchu zemského? Že se Netanjahu mýlí? V osmatřicátém Západ také uvěřil Hitlerovi, že získáním českých Sudet jeho územní nároky končí. A kdo se tehdy mýlil?
Podle Kryštofa Kozáka, který dostal jako jediný exkluzivní právo vyjádřit se k tomu, co izraelský premiér v Kongresu řekl, šlo o cynickou manipulaci. Dokonce nebezpečnou cynickou manipulaci.
Nepochybuji o tom, že pan Kozák by byl rád, kdyby většina diváků s tím, co v televizi řekl souhlasila. A ztotožnila se s tím, že Netanjahu je cynický manipulátor.
Je tu ale problém.
Pokud dáme za pravdu Kryštofu Kozákovi, musíme jedním dechem říci, že všichni ti, kdo Netanjahuovi v Kongresu mohutně aplaudovali, jsou s prominutím omezenci, kteří sebou nechají cynicky manipulovat. Opravdu je tak velká část zákonodárců parlamentu nejvýznamnější demokratické země na světě sborem oslů, kterými může jako s loutkami manipulovat předseda vlády jedné malé země na Blízkém východě?
