Ještě k Modlitbě Páně

Neodolal jsem pokušení napsat něco málo o papežově úpravě překladu Modlitby Páně; úpravě, která se týká pokušení. Úpravě, o níž už toho bylo napsáno víc než dost.

 

Mě asi nejvíc zaujal text Dana Drápala, české evangelikální osobnosti – kazatele, teologa a publicisty. Zveřejněn byl 12/6 na webu Křesťan dnes („Vylepšení Modlitby Páně“ – odkaz  ZDE).

 

Srozumitelně v něm vysvětluje zdánlivé dilema mezi tím, co píše ve své epištole apoštol Jakub (Bůh nikoho ke zlému nepokouší) a tím, co obsahuje Modlitba Páně (I neuveď nás v pokušení). Zájemcům o toto téma Drápalův inspirativní článek doporučuji.

 

Patřím k těm, kdo v mládí neodolali ještě jednomu pokušení:  Modlitbu Páně (ve verzi Bible kralické) jsem zhudebnil. Jen tak pro sebe, pro radost. Možná proto, že jsem chtěl sám sobě dokázat, že lze. Napsal jsem předehru a nápěv s akordy, otec – můj učitel hudby - přidal po letech klavírní doprovod. Uvádím to proto, že mám k tomuto biblickému textu blíž. Zabýval jsem se jím hlouběji: nejen jako modlitbou, ale jako součástí písně.

 

Nemám ani v nejmenším úmysl papežův počin hodnotit. Nepřísluší mi to, netýká se mého jazyka – a koneckonců nejsem katolík, ale pocházím ze zcela jiné rodinné tradice (protestantsko-evangelikální). Přesto bych chtěl k dané záležitosti přičinit dva osobní postřehy.

 

(I)

Nejsem si docela jist, že jde o špatný (nesprávný, nepřesný) překlad Ježíšových slov. Vycházím z toho, že v zásadě stejně přeložili Modlitbu Páně do českého jazyka teologové a lingvisté Jednoty bratrské v 16. století, právě tak jako překladatelé ve 20. století (Český ekumenický překlad – ČEP) a také ve století našem (Bible 21, Český studijní překlad – ČSP). Že by většina z nich udělala chybu?

 

Modlitba Páně je v Bibli zaznamenána na dvou místech: v evangeliu podle Matouše (kapitola 6) a v evangeliu podle Lukáše (kapitola 11):

 

Porovnejme oba texty, tak jak jsou uvedeny v jednotlivých překladech:

 

BIBLE KRALICKÁ

  • Matouš:  I neuvoď nás v pokušení …
  • Lukáš:  A neuvoď nás v pokušení …

 

ČEP

  • M:  A nevydej nás v pokušení …
  • L:  A nevydej nás do pokušení …

 

BIBLE 21

  • M:  A neuveď nás do pokušení …
  • L:  A neuveď nás do pokušení ...

 

ČSP:

  • M:  A neuveď nás do pokušení …
  • L:  A neuveď nás do pokušení …

 

V rámci diskuse lze navrhnout: své by k tomu měli říci ti, kdo znají původní řecký text, kterým byla obě evangelia napsána. Jistěže. Jenomže: překladatelé tento text měli přece k dispozici – a přeložili citovanou pasáž do českého jazyka tak, jak je uvedeno výše.

 

(II)

V souvislosti s papežovým zásahem do překladu Modlitby Páně se vede diskuse o tom, zda nás Bůh vůbec může uvádět do pokušení. Papež říká: Nikoli, do pokušení nás uvádí pouze Satan.

 

Obávám se, že je to poněkud složitější. Vycházím z biblické knihy Genesis a ze stvořitelského principu. Opět porovnejme:

 

Genesis 2. kapitola, verš 25:

 

  • Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.

 

Rozumím tomu tak, že byli prosti erotického pokušení. Pak ale došlo k události (pozřeli ovoce ze zakázaného stromu), která vedla k zásadní změně. Genesis 3. kapitola, verš 7:

 

  • Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků.

 

Od toho okamžiku je svět stal takový, jaký ho známe dnes. Plný pokušení. Je to svět, jak ho stvořil Bůh – a jak ho lidé, kterým byla dána svobodná vůle, porušili. Proto dnes představuje každá krásná žena pokušení pro muže (ženy nechť nám sdělí, jak to funguje u nich). Máme sílu tomuto pokušení čelit? Odpovězme si každý sám za sebe a pro sebe - upřímně. Možná také z tohoto důvodu je v Modlitbě Páně ona diskutovaná pasáž. (Krátká odbočka. Podobných principů najdeme v prvních kapitolách knihy Genesis víc - namátkou: velká míra svobody, ale nikoli bez hranic, svobodná vůle člověka, mesiášský princip, princip "bez práce nejsou koláče", "ekologický" princip: jak si to na Zemi zařídíte, takové to budete mít, princip vstupu do života "branou bolesti" aj.) 

 

Dan Drápal v závěru svého článku píše:

 

  • Bůh nás jistě neuvádí do pokušení v tom smyslu, že by nastrojil věci tak, abychom v nich padli. Nikdy si nepřeje, abychom ve zkoušce podlehli. Nicméně  zkoušky z naší životní dráhy neodstraňuje. Neměli bychom si je přát, natož je vyhledávat. Proto se modlíme, aby nás do nich Bůh neuvedl.

 

Všimněme si: zkoušky z naší životní dráhy neodstraňuje. Analogicky tedy ani pokušení. Vlastně – ani „nemůže“, neboť pokušení je podle knihy Genesis v principu nedílnou součástí stvořitelského díla.

 

Autor: Lubomír Stejskal | čtvrtek 13.6.2019 8:00 | karma článku: 18,14 | přečteno: 387x