- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nebyl jsem celý středeční večer doma, a když jsem se před půlnocí vrátil a otevřel internet, čekala mě tato smutná zpráva.
Chlapec byl již pohřben na Olivetské hoře.
Potěšilo mě, že dostal jméno. Jeho tvář jsme nespatřili, dnes ale víme, že v našich vzpomínkách bude žít jako Amiad Yisrael. Nevinného lidského tvora, nejbezbrannějšího z bezbranných, zavraždila ďábelská protižidovská nenávist. Nechť se Amiad Yisrael stane symbolem toho, proč mnozí z nás stojí pevně na straně Izraele. Proto, aby židovské děti neumíraly tímto děsivým způsobem, ale vyrůstaly a staly se dědici své země – Erec Jisrael. Jim ta země patří a měla patřit i Amiadu Yisraelovi, kdyby se nestal obětí služebníků Zla.
Dozvěděli jsme se rovněž, že zranění rodiče Šira a Amichai měli možnost malého chlapce v nemocnici spatřit – ještě předtím, než jeho krátká životní pouť skončila. Buď požehnána jeho památka.
Je naší morální povinností dobře si zapamatovat, kdo v souvislosti s tímto teroristickým útokem, který je tímto útokem vražedným, truchlil – a kdo ho oslavoval. A kdo podporuje ty, kteří podobné činy glorifikuji. Tudy vede dělící čára, za níž je ono zhoubné a ničeho se neštítící zlo.
Jsme ve vzpomínkách a na modlitbách se zraněnými rodiči Amiada Yisraele a se všemi jejich žalem zahalenými blízkými, přáteli a sousedy z osady Elon Moreh. Odmítám napsal z osady na Západním břehu – vědomě píšu z osady v Samaří. V Samaří v Zemi izraelské.
Dost bylo falešných názvů, která mají za cíl zastřít duchovní a historické sepětí lidu Izraele se Zemí izraelskou. Žádný Západní břeh, ale Judea a Samaří!
Další články autora |
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj