Jak americký ministr přestěhoval letiště

Nedávno jsem psal o historické návštěvě bahrajnského ministra zahraničí Alzayaniho v Jeruzalémě, přičemž web bahrajnského ministerstva zahraničí a tamní oficiální tisková agentura BNA sveřepě tvrdily, že host byl v Tel Avivu.

(Viz článek na blogu iDNES „Vědí vůbec na ministerstvu, kde byl jejich šéf?“/19. 11. 2020.)

Ministr Alzayani pobýval v Jeruzalémě v době, kdy město navštívil v rámci svého rozlučkového turné americký státní tajemník Mike Pompeo. Jistě nikoli náhodou v době návštěvy hosta z Bahrajnu. A jak v pátek 20. 11. napsal server Times of Israel, ani Pompeo se nevyhnul malému geografickému faux pas.

Na svém Twitteru zveřejnil fotografie pořízené před nástupem do vládního boeingu na Ben Gurionově letišti u Tel Avivu, které je vzdáleno od Jeruzaléma přibližně 40 kilometrů. V textovém doprovodu ovšem uvedl:

(Zdroj: Twitter státního tajemníka Pompea, americký vládní účet.)

Tedy (vyznačeno modře):  Odlet z nádherného města Jeruzaléma, věčného hlavního města Izraele.

Jenomže: Jeruzalém žádné letiště v současné době nemá (ač v minulosti měl – Atarot).

Web Times of Izrael k tomu poznamenal, že Pompeo se zjevně víc než o konkrétní geografickou přesnost staral o to, aby zdůraznil aspekty Trumpovy politiky, která (mj.) uznává Jeruzalém jako hlavní město Izraele,

Tím si ovšem „naběhl na vidle“: jeho post vyvolal několik posměšných reakcí. Dvě z nich:

• Mimořádná zpráva: Trumpova administrativa přesunula do Jeruzaléma také letiště (nejen ambasádu – LS)./Corey Jacobson, Washington, DC;
• Živě z Mezinárodního letiště Donalda J. Trumpa v izraelském Jeruzalémě./Jacob Kornbluh, N. Y.

Jak patrno, politika bývá občas i zábavná.

Ale abychom té legrace neměli příliš, musím hned dodat, že toto „uřeknutí se“ nebylo na cestě tajemníka Pompea to nejpodstatnější. Měl dost politické kuráže, aby navštívil osadu Psagot v regionu Judea-Samaří (Západní břeh Jordánu) a především Golanské výšiny, kde pronesl památný výrok (volný citát):

• Jen si představte, jaké nebezpečí pro Izrael a Západ by plynulo z toho, kdyby toto území měl pod kontrolou syrský prezident Asad (a jeho spojenci Írán a Hizballáh – LS).

Objevil se na internetu názor, že když USA uznaly izraelskou anexi Golan, je otevřená cesta k uznání ruské anexe Krymu. Nemyslím si, že obě záležitosti je možné srovnávat, aniž bychom vzali do úvahy kontext.

Nevybavuji si, že by Ukrajina z Krymu vojensky ohrožovala, ba napadala území Ruské federace. Ovšem Sýrie z území Golan teritorium Izraele vojensky ohrožovala, což byl v roce 1967 jeden z důvodů vypuknutí třetí arabsko-izraelské války. Nechci zde spekulovat o tom, proč Moskva v rozporu s literou Budapešťského memoranda (1994) Krym v roce 2014 přičlenila ke svému území. V případě vyhlášení izraelské suverenity na větší části Golanských výšin (1981) jde o bezpečnostní nutnost a jeden z logických důsledků vítězné války. Války, kterou Sýrie vyprovokovala tím, že svými agresivními útoky ohrožovala bezpečnost izraelského státu.