Zatímco pokračuje legislativní proces, na jehož konci bude – to už snad lze 28. června večer napsat s jistotou – rozpuštění izraelského parlamentu a vypsání termínu nových voleb, objevují se zprávy o komplikacích.
Mezi koalicí a opozicí bylo v pondělí 27. 6. ledacos dohodnuto, ale také ledacos nedohodnuto. A něco z dohodnutého bylo záhy zpochybněno. K tomu nedohodnutému patří zákon o vybudování 3linkového metra v metropolitní telavivské oblasti (150 miliard šekelů, délka 145 km, spojení Tel Avivu s dalšími více než dvaceti městy). Zprávy z úterního (28. 6.) večera sice hovořily o tom, že labouristická ministryně dopravy Michaeliová získala pro podporu zákona některé poslance z opoziční Sjednocené arabské kandidátky, ale hlavní překážka – odpor Likudu, potažmo pravicové národně-náboženské opozice nikoli z věcných, nýbrž prestižních důvodů – zůstává nezměněna.
Leda snad, že by koalice přistoupila na dřívější datum konání předčasných voleb: 25. říjen. Ona však preferuje 1. listopad. Proč vlastně pravice v opozici, především náboženská, upřednostňuje říjnový termín? To vysvětlil Eliav Breuer, parlamentní zpravodaj listu The Jerusalem Post v článku „Knesset dispersal stalls over party funding law“ (28. 6. 2022). Podle něj vůdce náboženských sionistů Bezalel Smotrič, který především lpí na volbách v říjnu, si je dobře vědom toho, že nemálo z jeho voličů patří mezi studenty náboženských učilišť (ješiv) – a ti budou 25. října ještě na podzimních prázdninách. Tudíž se budou moci ve dnech volna snáze „mobilizovat na jeho podporu“. Korespondent Breuer dodává, že ultraortodoxní spojenci Netanjahuova Likudu, ve stranách Šas a UTC, zpočátku nebyli proti pozdějšímu (listopadovému) termínu, ale jakmile byl Smotrič ve věci říjnového data aktivní, sami se zaktivovali, aby snad nevytvářeli dojem, že jim záleží na studentech ješiv méně než Smotričovi.
I s takovýmito aspekty politiky je zapotřebí v izraelské demokracii kalkulovat.
Další problém se vyskytl kolem již dohodnutého zvýšení příspěvků na financování politických stran. Podle koaličně-opoziční shody by mělo být navýšeno množství šekelů na tzv. finanční jednotku (FU) ze současných 1,4 milionu na 1,66 milionu pro příští volby.
K tomu nezbytné vysvětlení. Každá partaj, která se po volbách dostane do parlamentu, obdrží počet finančních jednotek vycházející ze vzorce
[0,5 . (ma + mb)] + 1, kde
ma … počet mandátů získaných v předchozích volbách
mb … počet mandátů získaných v aktuálních volbách
Příklad: Strana, která získala v předchozích volbách do Knesetu 10 mandátů a v nadcházejících volbách obdrží 4 mandáty, bude mít po volbách 10 + 4 = 14 x 0,5 = 7 + 1 = 8 FU. Bude-li 1 FU = 1,66 milionů šekelů, obdrží tato strana ze státního rozpočtu 13,28 milionu šekelů.
Zvýšení „hodnoty“ jednoho FU prosazovala především strana Likud (s odůvodněním, že jako jedna z mála organizuje vnitropartajní primárky, a to ji stojí spoustu peněz). Proti se ovšem postavila strana ministra financí Avigdora Liebermana (Yisrael Beiteinu); její poslanci v tom spatřují zbytečné mrhání veřejnými prostředky. Nakonec nebude tato norma spojena se schválením zákona o rozpuštění Knesetu: sejde se tříčlenná rada, která je ze zákona oprávněna záležitostí FU se zabývat; verdikt má oznámit ve středu 29. června kolem poledne.
Obstrukce Likudu v záležitosti rozpuštění Knesetu a zákonů, které by měly být do konce jeho zkráceného funkčního období ještě schváleny, může mít – a zřejmě mít bude – negativní vliv na snahy Izraele být přijat do amerického Visa Waver Programu VWP (v němž je i ČR), který umožňuje cestovat turistům a obchodníkům do USA na dobu 90 dnů bez nutnosti pořídit si vízum. Izrael v tomto programu zatím není, nicméně vláda (zejména ministryně vnitřních věcí Ayelet Šakedová) na tom usilovně pracuje. Je ovšem zapotřebí schválit dva důležité zákony, aby se v programu VWP mohlo pokročit – a také zde se opoziční Likud z politických důvodů (nikoli že by s účastí Izraele ve VWR nesouhlasil) staví proti. Server The Times of Israel 28. června napsal („US embassy urges opposition MKs to support bills needed for Visa Waiver Program“), že do věci se dokonce vložil bezprecedentním způsobem americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides, který 28. června na svém Twitteru napsal:
Od chvíle, kdy jsem přijel, pracuji nepřetržitě na tom, abych pomohl Izraeli splnit všechny náležitosti pro zapojení do Visa Waiver Programu. Teď neztrácejte rychlost! Pomůže to izraelským občanům cestovat do USA – dejte je na první místo!
Ačkoli nikoho nejmenoval, kdo zná poměry na současné izraelské politické scéně dobře ví, komu svá slova adresoval. Předtím ministryni Šakedovou upozornil, že nepřijetí potřebné legislativy by znamenalo výrazné zpoždění vstupu Izraele do programu. Načež Šakedová sdílela na svém Twitteru anglicky psaný velvyslancův post (výše citovaný) a hebrejsky k tomu připsala: „V angličtině snad opoziční členové Knesetu lépe pochopí, jak důležitý je tento zákon pro občany Izraele.“
Takové jsou mnohovrstevnaté souvislosti rozhodnutí koalice přistoupit k rozpuštění Knesetu a vyhlásit předčasné volby. A čas se krátí. Nebude-li zákonodárný sbor rozpuštěn do 30. června, přestane platit zákon rozšiřující izraelskou civilní legislativu na obyvatele židovských osad v Judeji a Samaří a zhruba půl milionu lidé se tak ocitne v situaci, kterou ministr spravedlnosti Gideon Saar označil jako „právní limbo“.
Stále ale není nic ztraceno. Středa 29. června 2022 bude klíčovým dnem.
(Pokračování příště)
