Tak se ptá Petr Korecký v diskusi pod mým článkem „Kingmaker se rozhodl ...“ (zveřejněn 20/11). Odpověď: Začne se přepisovat historie. Neboť to, co se nyní bude dít, Izrael dosud nezažil.
Izraelský „Základní zákon: Vláda“ v paragrafu 10 říká to, co se nyní v premiéře odehraje. Nastává 21denní období, v němž se teoreticky kdokoli z poslanců Knesetu může stát premiérem. Co k tomu potřebuje? Dvojí: jednak s tím on sám musí souhlasit a především – musí získat podporu nadpoloviční většiny členů sněmovny, to je 61 zákonodárců. Pokud by se něco takového komukoliv (včetně Gantze nebo Netanjahua, oba jsou stále ve hře) podařilo – podle zásady kdo dřív přijde, ten dřív mele -, pak ho prezident pověří zformováním vlády. Dotyčný na to bude mít dva týdny. Následovat musí vyjádření důvěry vládě sněmovnou.
Pokud by i tato varianta selhala, Kneset čeká rozpuštění a občany do 90 dnů nové volby. K tomu dva termíny: současné jednadvacetidenní období končí 11. prosince o půlnoci; volby tedy vycházejí na začátek března 2020. Hlasovacím dnem je v Izraeli úterý, o přesném datu bude samozřejmě rozhodnuto.
Povolební drama pokračuje.
Benjamin Gantz vrátil prezidentu Rivlinovi pověření k sestavení vlády ve středu 20/11 večer. Byl stejně neúspěšný jako Netanjahu. Kdo bude třetí? A najde se vůbec taková osobnost, když si na daném úkolu vylámali zuby oba vůdci dvou nejsilnějších stran?
Uvidíme v příštích třech týdnech.
