Libor Čermák publikoval 25/9 na svém blogu článek, jehož nadpis vyjadřuje rozhořčení: „Překreslování ČT Mnichovské zrady je do nebe volající“. Na mysli má jeden příspěvek pořadu Reportéři ČT týkající se Mnichova 1938.
Protože v textu nechal i internetový odkaz, s jistou nedůvěrou a rozechvěním (Mnichov 1938 je přece jenom srdeční záležitostí snad každého Čecha) jsem si záznam poslechl.
Asi jsme každý jiného založení, ale já jsem v příspěvku Davida Vondráčka nic do nebe volajícího neslyšel. Ano, zazněly tam myšlenky, které nehlásá hlavní proud „mnichovských“ historiků. Zazněly tam ale také pozoruhodné argumenty, které stojí za zamyšlení, neboť otázka Mnichova 1938 je v celém svém komplexu a ve všech svých souvislostech živá dodnes.
Česká televize neprezentovala Mnichovskou dohodu jako naše vítězství, ale jako vítězství jisté myšlenky prezidenta Beneše, který byl ochoten učinit bolestné územní koncese (ústupky) ve prospěch Německa – v zájmu zachování míru, který byl tehdy velice vážně ohrožen a prezident si toho byl velice dobře vědom.
Nebyl to koneckonců jediný územní ústupek, s nímž byl Beneš ochoten souhlasit; ve vztahu k hranicím republiky nebyl až takový „nacionální kategorista“. Na pařížské mírové konferenci po první světové válce byl např. ochoten zříci se Ašského a Frýdlantského výběžku ve prospěch Německa – oba nakonec zůstaly součástí nového československého státu.
Česká televize se podle mého názoru nesnaží „překreslovat historii“, ale nabídla jiný pohled na jeden klíčový úsek naší novodobé historie. Pohled, který je inspirující a vybízí k novému zamyšlení – což je jenom dobře.
Konec konců na jiné etapy našich dějin existují také alternativní názory, ať je to období husitství nebo éra totalitní katolické nadvlády po roce 1620. Osobně ne všechny interpretace sdílím, mám na mysli postoje protihusitské či tvrdící, že po Bílé hoře v žádném případě nešlo o dobu temna, přesto ale jako vyznavač práva na svobodu názoru pro všechny nepovažuji za správné „protivná“ mínění odsuzovat či zakazovat; jediným řešením je otevřená diskuse.
Doba, kdy byl správný pouze jeden názor a jiné postoje byly potlačovány, ba trestány je snad už definitivně za námi. Ono je totiž ledacos mnohem složitější, než se mnohdy na první pohled zdá.
Televizní příspěvek „Mnichovská zrada?“, který tak „nadzvedl“ kolegu Libora Čermáka, nebyl ničím jiným než jedním z kamínků do mozaiky či příspěvkem do debaty – a na obrazovku veřejnoprávní televize rozhodně patří.
