Paralela s krizí televizní 2000/2001 se nabízí. Nesouhlas zaměstnanců s rozhodnutím vedení. Tehdy v České televizi to byla na počátku vzpoura, dodatečně legalizovaná stávkou. Co se bude dít tentokrát?
Před jednadvaceti lety se podařilo dostat veřejnost „do ulic“ a některé politiky na velín, kde nocovali ve spacácích. Krizi pak řešila Poslanecká sněmovna. Jak to celé dopadlo, víme.
Tehdy šlo o jména Jiří Hodač a Jana Bobošíková, tentokrát jde o Jitku Obzinovou. Ta má na postu šéfa zpravodajství nahradit od nového roku špičkového moderátora a rozhlasového žurnalistu Jana Pokorného. Proč si generální ředitel veřejnoprávního rozhlasu vybral právě ji? (V letech 2009 až 2019 byla šéfredaktorkou zpravodajství a publicistiky na Primě, předtím vystřídala nejrůznější pozice v ČRo, ČT, TV Nova a Frekvenci 1). To René Zavoral vysvětlil takto:
? Nastávající období spojené s mým druhým funkčním obdobím si bude žádat v čele zpravodajství manažera krizového, který se bude potýkat s nutností významně redukovat rozpočet i počty pracovních míst, a to vše při zachování vysokých standardů kvalitního veřejnoprávního zpravodajství.“ (Server Echo24/15. 12. 2021).
Zatímco René Zavoral v ní spatřuje krizového manažera do neklidné doby, část pracovníků Českého rozhlasu, v centru i v regionech, vnímá Obzinovou jako někoho, kdo nebude garantem nezávislosti, vyváženosti a objektivity zpravodajství ČRo. Generálnímu řediteli adresovali 16. prosince 2021 otevřený dopis, v němž uvádějí tyto dva podle nich klíčové argumenty:
/1/ Jitka Obzinová se přímo podílela na manipulaci zpravodajství. Názorně to dokládá zdokumentovaná a médii popsaná událost ze září 2015. Na poradě vedení FTV Prima tehdy Jitka Obzinová coby vedoucí zpravodajství přímo ovlivňovala vyznění reportáží o uprchlících tak, aby vzbuzovaly protiimigrační vášně.
/2/ Neobjektivní přístup projevila Jitka Obzinová i v roce 2013 v době prezidentských voleb, kdy redakce zpravodajství měla ve vysílání stranit Miloši Zemanovi a opět na přání majitele.
Není smyslem tohoto článku hodnotit pravdivost obou argumentů uvedených v otevřeném dopise, potažmo to, zda Jitka Obzinová je nebo není hrozbou pro nezávislost zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu. To nedokážu a ani nechci posuzovat. Zajímá mě něco jiného.
Co se bude dít, když René Zavoral nevyhoví signatářům dopisu, kteří žádají, aby „své rozhodnutí přehodnotil a jmenování Jitky Obzinové novou ředitelkou zpravodajství zrušil“. Budou se opakovat události z prosince 2000, tentokrát nikoli na Kavčích horách, ale na pražské Vinohradské ulici? Půjdou lidé do ulic, aby signatáře otevřeného dopisu podpořili? Vždyť tak jako tehdy, i nyní jde o nezávislosti veřejnoprávního média.
Připomeňme, že v roce 2018 čelil René Zavoral nesouhlasu asi dvou stovek svých zaměstnanců, kteří sepsali petici na podporu svého kolegy Janka Kroupy. Ten odvysílal v listopadu 2017 sérii krátkých reportáží o hospodaření Agrofertu na polnostech s nejasnou majetkovou strukturou. Agrofert si na rozhlas stěžoval a požadoval omluvu – a René Zavoral se Janka Kroupy nemohl zastat, neboť tuto jeho práci nepovažoval za kvalitní. Řekl tehdy: „Práce nebyla kvalitní - podotýkám, že právě způsob zpracování ve mně vzbuzoval pochybnosti, nikdy jsem nezpochybňoval téma.“ (Novinky.cz/31. 1. 2018)
Věcí se později zabývala také Rada pro rozhlasové a TV vysílání, která v tiskové zprávě ze dne 14. 8. 2018 konstatovala, že „ … v těchto příspěvcích a pořadu (zjevně míněno „20 minut Radiožurnálu“ - LS) došlo k nedostatečně objektivní prezentaci problematiky pobírání dotací na hospodaření na pozemcích bez právního důvodu“. Tím názor generálního ředitele podpořila. (Janek Kroupa z rozhlasu odešel v roce 2019.)
Po třech letech jsme opět svědky napětí mezi šéfem rozhlasu a jeho zaměstnanci. Tenkrát (2018) byly signatářů petice dvě stovky, tentokrát se pod otevřený dopis týkající se Jitky Obzinové rozhlasových pracovníků více. Před dokončením tohoto článku (16. 12. 2021/20:03 SEČ) jich bylo 414.
Bude rozhlasová krize?
•
DOPLNĚNÍ/16. 12. 2021
Abych předešel případným nedorozuměním: Jitka Obzinová není dcerou bývalého komunistického ministra, ale jeho bývalá snacha – jejím manželem byl Obzinův syn. K tomuto vztahu řekla v Magazínu iDNES 17. 8. 2009: „Roční manželství s ním byl takový zážitek, že už jsem ho raději nikdy nezopakovala. Františka jsem vychovávala sama, bez alimentů, bez sebemenšího zájmu z otcovy strany.“ Na otázku redaktorky proč se rozvedla, odpověděla stručně: „Protože pil, což jsem na začátku samozřejmě nevěděla.“
