V pátek 12. dubna rozpustila berlínská policie propalestinskou konferenci podporovatelů teroristických agresorů. K podobnému kroku sáhl o čtyři dny později starosta jedné obce v metropolitní oblasti Bruselu.
A záhy narazil. Právem.
Řeč je o starostovi Emiru Kirovi, který stojí v čele radnice obce Saint-Josse-ten-Noode. Pan starosta je potomek tureckých přistěhovalců a nadto přesvědčený socialista. Tedy levičák. Ne ledajaký. Levičák se svérázným přístupem ke svobodě slova.
Stoupenci národně-konzervativního pravicového myšlenkového směru pořádají od roku 2019 každoroční konferenci známou pod zkratkou Nat-Con. Letošní byla svolána do Bruselu na 16. a 17. dubna. Hlavním tématem bylo zachování národních států v Evropě.
Protože mezi pozvanými řečníky jsou i osobnosti, kvůli nimž se jisté části evropských politiků, včetně regionálních, dělají mžitky před očima (na seznamu řečníků byli mimo jiných Nigel Farage nebo Viktor Orbán), měli organizátoři v „pokrokovém“ Bruselu problém s místem konání. Úspěšní byli až na třetí pokus – v centru Claridge.
Sotva se vyřešila tato komplikace, čekala je další, mnohem závažnější. Výše jmenovaný starosta obce (municipality) Saint-Josse-ten-Noode, kde se centrum Claridge nachází, zastává jako levičák jiné politické názory než lidé hájící národně-konzervativní postoje, což se promítlo do jeho chování, které zavání zneužitím pravomocí veřejného činitele. Na síti X 16. dubna napsal, že „v Etterbeeku, Bruselu City a Saint-Josse není krajní pravice vítána“ a na již zahájenou konferenci poslal policii. Svůj odpor k politickým názorům jinak smýšlejících zamaskoval tím, že jde o opatření na ochranu veřejného bezpečnosti.
Zde se zastavme a všimněme si pozoruhodné logiky. Pokud měl obavy z toho, že na místě budou řádit levicoví demonstranti, kteří by samozřejmě mohli narušit veřejný pořádek, bylo jeho povinností poslat policejní síly nikoli na účastníky pokojné akce, ale na narušitele veřejného pořádku. Jeho přesně obrácený postup je ukázkou zvráceného uvažování a varováním, jaké nebezpečí pro svobodu představují levicoví politici jeho typu, pakliže by se dostali většinově k moci.
Je pravda, že policie shromáždění násilně nerozehnala, ale „pouze“ narušila. Uvnitř sálu nezasáhla, ale po příjezdu zablokovala vchod a nikoho dovnitř nepustila, ani účastníky, kteří chtěli sál jen na krátko opustit. I to je samo o osobě nehorázné a flagrantní porušení garantovaného práva na svobodu slova a shromažďování, což jsou pilíře, na nichž stojí euroamerická demokratická civilizace.
Nehledě na to, že tento starostův exces byl nanejvýš neuctivý vůči pozvaným hostům, k nimž patřil nejen V. Orbán, premiér jedné ze zemí EU (!), ale také třeba bývalá britská ministryně vnitra Suella Bravermanová, polský expremiér Mateusz Morawiecki nebo současný ministr izraelské vlády pro záležitosti diaspory a sociální rovnost Amichaj Šikli. (Jak hlasitý hysterický povyk levicových aktivistů bychom slyšeli, kdyby konzervativní starosta budapešťského obvodu Köbánya Róbert Kovács poslal policii na pokojnou konferenci evropských socialistů, kteří by rokovali na téma „Kterak dostat do Evropy rychleji a víc nelegálních migrantů“? Raději se ani neptat.)
Starostova svévole nezůstala bez odezvy. Organizátoři se obrátili na Státní radu (belgický Nejvyšší správní soud) a ta bezodkladně rozhodla nejen v duchu belgické ústavy, ale také zdravého rozumu: starostovo rozhodnutí konferenci zakázat zrušila. Účastníci se tedy mohli ve středu 17. dubna svobodně sejít, aniž by byli policií obtěžováni. Státní rada ve svém verdiktu mimo jiné došla k závěru, k němuž musí dojít každý normálně a demokraticky uvažující člověk a který jsem už výše naznačil. Pokud potenciálně hrozilo narušení veřejného pořádku způsobeného demonstrujícími odpůrci akce, měla radnice přijmout opatření vůči nim (omezení demonstrací na veřejných komunikacích) a naopak měla garantovat ochranu lidí, kteří hodlali využít svých ústavních práv.
Dodejme, že nejde jen o vítězství aktérů konference Nat-Con, ale – a to především - o vítězství principu. Jak řekl jeden z účastníků konference Paul Coleman, výkonný ředitel konzervativní právní skupiny na obranu svobody (Alliance Defending Freedom International), tím, že Státní rada umožnila pokračování konference se postavila na stranu základních lidských práv. A dodal: „Zatímco zvítězil zdravý rozum a spravedlnost, to, co se stalo včera (16. 4.), je temnou skvrnou evropské demokracie. Žádný úředník by neměl mít pravomoc ukončit svobodné a pokojné shromáždění jen proto, že nesouhlasí s tím, co se na něm říká. Jak může Brusel tvrdit, že je srdcem Evropy, když jeho představitelé dovolují, aby byla slyšena jen jedna strana evropského dialogu? Tento druh autoritářské cenzury, kterého jsme právě byli svědky, patří k nejhorším kapitolám evropských dějin.“
Konec dobrý, všechno dobré? V tomto případě ano, ale nepříjemná pachuť zůstává. A obavy z toho, čím levice u moci ohrozí svobodu příště, právě tak.
P. S. V úvodu jsem zmínil zákaz propalestinské konference v Berlíně minulý týden. Jistě se najdou lidé, kteří mezi zásah úřadů v Německu a Belgii položí rovnítko. Pravdu mít ale nebudou. Nelze považovat demokraticky smýšlející osobnosti, které zaujímají národně konzervativní názory, byť třeba krajně pravicové, za hodnotově srovnatelné s těmi, kdo podporují či sympatizují s nejhorším zlem naší doby, islamistickým terorismem a antisemitismem. Kdo tak činí, počíná si pošetile. Pravicové konzervativní názory jsou legitimní součástí euroatlantického demokratického diskursu. Proteroristické a antisemitské vidění světa nikoli.
