Když jsem připravoval pro mailovou distribuci sváteční přání 2019/2020 a hledal vhodný text, volba padla na slova první sloky písně Betlémská hvězda. Patří do repertoáru manželů Svobodových.
Hudbu napsal Luboš Svoboda, text evangelická básnířka Helena Kohoutová. Kdo byl Luboš Svoboda (1940-2017)?
Betlémská hvězdaZas nebe kloní se nad ztichlou zem, s andělským pozdravem pokoj vám všem! Zář hvězdy betlémské nad světem plá, hvězdo, ó hvězdo, tys naděje má. Když tonu v úzkostech šeptáš mi věř, když bloudím vzplaneš co ohnivý keř. V zoufalství nezhyne, kdo zář tvou zná, hvězdo, ó hvězdo, tys naděje má. Nést odlesk záře tvé životem dál, aby i nadále Pán Bůh mi přál. Kéž mi tě nezastře zlo, hřích a tma. Kriste, tys hvězda ta, naděje má. |
Farář Československé církve husitské (těch je mnoho)a současně zpěvák, jakých je málo. Osobně ho považuji za nejlepšího interpreta (a skladatele) české duchovní „pop music“ naší doby. Luboš Svoboda je autorem Křesťanských songů. Tak se jmenuje jeho stěžejní album z roku 1970. Na něm zpívá s manželkou Janou Svobodovou tucet křesťanských písní. Text k většině z nich napsala skvělá básnířka husitské církve Pavla Zachařová, manžele Svobodovy doprovodil orchestr Františka Ringo Čecha. Některé písně jsou určeny pouze pro sólový hlas a varhany – na ty doprovází sebe nebo manželku Janu také Luboš Svoboda, který na pražské konzervatoři vystudoval obory varhany a skladba.
Ačkoli naprostou většinu svých písní interpretují oba manželé, některé byly svěřeny populárním zpěvákům: Marta Kubišová nahrála Magdalénu, Josef Laufer Chmurné hradby. Kultovním křesťanským songem je ovšem Tvá láska, Pane, kterou zpívá sám Luboš Svoboda. K vrcholům patří i písně Babylon, Misraim (s jasným odkazem na okupaci 1968:
- Do břehu řeky mé vsadili bolehlav, hořkostí zpěnil se můj dávný bílý splav, kde s touhou zpíval jsem svým dávným nadějím, tam zní mi, zní mi jen: Misraim, Misraim …)
a song Takový sen (se mi tu zdál dnes v noci, v měsíční záři že rozkvetl sad, bylo tak vlaho v té čarovné noci, bylo to krásné se zázraku bát …). Úchvatná poetika Pavly Zachařové.
Pro mě osobně představuje top song skladba Zná Hospodin dny upřímných, který vnímám jako svoji „hymnu“.
V roce 1968 přijali manželé Svobodovi pozvání k působení v divadle Semafor (u dvojice Šimek - Grossmann). V týdeníku husitské církve Český zápas, v čísle 4/2018, k tomu napsal Zdeněk Kovalčík:
- A lze považovat každé vystoupení manželů Svobodových na prknech tohoto divadla za malý zázrak, zejména když některé z pořadů – Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna uváděla Československá televize. Do pořadu populárních písní a vtipných rozhovorů přišla nečekaně píseň s křesťanskou zvěstí. Nezapomenu na pořad z r. 1969, kdy Šimek s Grossmannem uvedli vstup manželů Svobodových slovy: „Vážím si hlavně toho, že Luboš Svoboda, ač farář Církve československé, nalezl čas spolupracovat s námi a svými songy se svou paní Janou přichází dotvářet milou atmosféru návštěvních dní.“ A pak ve tmě zazářila svíce, Luboš usedl ke klávesám a zazněl společný zpěv s manželkou Janou: Zná Hospodin dny upřímných (ZDE).V této přelomové době tvorba L. Svobody pomáhala znovuobjevovat křesťanskou zvěst, pomáhala k nalézání víry, posilovala vlastenecké cítění.
Kromě křesťanských songů je Luboš Svoboda, spolu s textařkou Pavlou Zachařovou, autorem první songové liturgie Církve československé husitské.
Osobně jsem se se Svobodovými písněmi seznámil ve vysílání českého pořadu Euroclub stanice Trans World Radio-Monte Carlo v první polovině 70. let minulého století. Okamžitě jsem poznal, že toto je „hudba mého nitra“. Po všech stránkách – melodicky, interpretačně, textově. A tak tomu je dodnes. Mám ve svém mobilu jen málo alb, která si pouštím během cest veřejnou dopravou – a jejich CD Zvěstování, které bylo vydáno už po revoluci, je jedním z nich. Křesťanské songy manželů Svobodových jsou mojí srdeční záležitostí; provázejí mě v radostných (svátečních – Vánoce, Velikonoce) i chmurných životních okamžicích. Je v nich obsažena celá biblická zvěst, poselství Starého i Nového zákona.
S Lubošem Svobodou jsem ještě před listopadem 1989 navázal písemný kontakt, několikrát jsem jej a jeho manželku Janu v jejich bytě v Praze 2 navštívil a byly to pro mne, jako jejich upřímného celoživotního fanouška, nezapomenutelné okamžiky. Pro náboženské vysílání Českého rozhlasu Plzeň jsem o něm připravil zvláštní relaci – a také tento článek jsem v tomto adventním čase napsal především proto, abych připomněl Lubošovu památku a vzdal mu poctu, která mu právem náleží.
Luboš Svoboda nás totiž právě v době adventu opustil – v roce 2017. Do nebeského domova byl povolán 3. prosince, večer během první adventní neděle. Uzavřel se tak život člověka, který možná nebyl natolik znám široké veřejnosti jako jiní umělci působící v Semaforu, ale v oblasti moderní (populární) duchovní hudby zanechal jedinečnou a nezapomenutelnou stopu. Zmíněný Zdeněk Kovalčík k tomu v Českém zápase v lednu 2018 napal:
- Bratr farář Svoboda zanechal naší církvi velký odkaz v podobě bohaté hudební tvorby, jeho křesťanské songy se staly fenoménem, stmelovaly zejména mladé. Jsou vzácným dědictvím, dějinným ohlasem na dobu vzestupů a pádů v naší vlasti, a proto nelze na ně jen tak zapomenout. Je třeba poděkovat Pánu života za jeho obdarování, za kněžskou službu i předávání biblické zvěsti – ať to bylo vhod či nevhod.
Za sebe mohu říci, že díky znalosti Svobodových songů byl můj život - ano, bohatší. Jsem za to vděčný. Provázet mě budou i o letošních svátcích.
Upřímně: můj Karel Gott se jmenuje Luboš Svoboda.
