Již několikrát se mě ptali, v jakém jazyce jsem dělal poznámky na vysoké nebo ve kterém jazyce si píšu poznámky ve svém zápisníku dneska. Odpověď byla jasná: samozřejmě v češtině. Na přednáškách to jinak ani nejde. První důvod je samotná nová látka a terminologie. Spoustu věci jsem v životě poznával tady, v České republice a to v češtině. Existuje spousta informace, které mi vešly do hlavy právě v češtině. To se projevuje i v tom, že na mnohá témata je pro mě jednodušší mluvit česky, protože terminologii jsem poznával a vstřebával v češtině. Abych uměl mluvit o účetnictví ve svém rodném jazyce, potřebuji si o tom něco přečíst, najít ekvivalenty těm pojmům v češtině, které mám v hlavě a které často v životě používám. Zní to divně, ale je to tak.
Představte si, že jste jel do Německa studovat například medicínu. Vlastně ne, medicína je špatný příklad kvůli velmi silně vazbě celého oboru na latinu (mimochodem, maturoval jsem z latiny - vřele doporučuji pro ty, co chtějí někdy studovat italštinu, francouzštinu, portugalštinu, španělštinu atd). Tak, něco jiného, například, astronomii. Před odjezdem jste o daném oboru věděl jen málo a celou vědu jste několik let poznával v cizím jazyce (němčině): četl knížky, psal semestrální práce, připravoval prezentace, absolvoval ústní a písemné zkoušky. Je jasné, že astronomickou terminologii budete umět výborně v němčině a bez přípravy asi těžko dokážete plynně mluvit o hvězdách s kolegou z Česka. Ta správná slovíčka vám budou určitě chybět. To samé se stalo mně, ale tykalo se to více oborů: matematika, ekonomie, účetnictví, informační technologie, práva atd.
Co se týká záznamu v diáři: no, jelikož se poznámky týkají věci tady, v ČR, kdy v 99% jednám s českými úřady, komunikuji Čechy, tak je pak jednodušší ty poznámky psát a číst také v češtině. Aspoň pro mě je to větší pohoda.
Ohledně přemýšlení v cizím jazyce: nehledě na to, že češtinu mám rád, stále se učím, denně jí ve svém životě používám, přemýšlet česky asi již nikdy nebudu. Někde jsem četl, že na to, aby člověk mohl přemýšlet v cizím jazyce, musí se z něj stát bilingv, to znamená, že by druhý jazyk by měl začít studovat ještě před pátým-šestým rokem svého života, aby oba jazyky měl za rodné, což se u mě rozhodně nestalo.
