Pozitivní nebo pozitivistická? (Glosa)

Vánoce kdysi bývaly svátky klidu, míru a pokoje. Úmyslně volím ten minulý čas, protože to současné předvánoční období jako by bylo přípravou na nastávající super-volební rok. Už zase jsme svědky osobních útoků a osočování, tedy něčeho, co se už od prezidentské volby stává součástí českého předvolebního folkloru. První útoky se odehrávají na sociálních sítích, internetových blozích, diskuzích a tradičně i po hospodách. Vím, z tohohle nelze usuzovat, že je tomu tak v celé společnosti. Ovšem poučený z předcházejících let si dovolím tvrdit, že to, co nyní rezonuje na internetu, se za několik měsíců naplno projeví i v reálném světě a mě tak napadá otázka, kdy už se konečně poučíme a kdy převezmeme zodpovědnost za naše nezodpovědná rozhodnutí?

Zdá se mi ovšem, že k volbám nyní přistupují daleko zodpovědněji[1] některé strany, které zůstaly před branami do Poslanecké sněmovny. Koneckonců to, co se aktuálně děje uvnitř oné Poslanecké sněmovny, může v následujících volbách spíše hrát proti stranám zvoleným než nezvoleným. Ty strany a ta hnutí, které letos u voleb propadly mají však úžasnou příležitost se poučit z chyb, které vítězové voleb pomalu hromadí. Je jenom otázkou, zda jim to k něčemu bude, protože ze svých chyb by se měli občas poučit i voliči, což jak se obávám je téměř nemožné.

Častým heslem současných dní je požadavek pozitivní předvolební kampaně, který rezonuje u příznivců a voličů právě oněch nezvolených stran či hnutí. Když někdo vysloví spojení pozitivní kampaň, nemohu se zbavit všech těch „pozitivních“ hesel a sloganů, kterými se v posledních volbách snažili své potenciální voliče oblouznit ČSSD, TOP 09 či ODS. Mějme totiž na paměti, že v České republice znamená pozitivní předvolební kampaň sumu předvolebních slibů, jejichž cílem je přenést myšlení českého voliče do krajiny jednorožců, barevné duhy a pohádkových krajů, kde pečení holuby vlétávají sami do úst. Onen pozitivní náboj se pak velmi rychle vytrácí v momentě, kdy daná strana či hnutí volby vyhrají. Pokud požadavek na pozitivní předvolební kampaně zní od samých voličů, pak se nemohu ubránit otázce, zda český volič si bytostně nepřeje být oklamáván. Než se na mě zase snesou osočující urážky od těch, kteří soudí články dle titulků a kteří nedovedou překonat grafickou podobu psaného textu, upozorňuji, že velmi dobře rozumím, co už český volič v předvolebních kampaních vidět nechce. Totiž to, čeho jsme stále svědky[2] a to nekonečného očerňování, rádoby kritiky atd. Jen ovšem připomínám, že na oněch negativních kampaních mají svůj podíl i sami voliči. Stačí si jen přečíst leckterý zpravodajský blog či diskusi, kde jsou schopni se anonymové i konkrétní jedinci pohádat i o politické orientaci roztomilých koťátek v proutěném košíku. Já se však obávám, že požadavek pozitivní kampaně[3] pro příští volby v následujícím roce 2014 není reálný,[4] už z toho důvodu, že by jak politici, tak voliči nejdřív museli dostat rozum a emoce, kterých je v českých volbách až až, by musely být nahrazeny zodpovědnějším přístupem ke správě veřejných věcí.

Pojďme se však bavit o kampani nikoli pozitivní, ale pozitivistické.[5] Rozdíl mezi nimi chápu v tom, že zatímco většina politických, pozitivních kampaní se soustřeďuje na to, jaký by současný neblahý stav (společnosti, země atd.) měl být, pozitivistická kampaň by se snažila dobrat toho, jaký ten současný neblahý stav je a především navrhnout adekvátní řešení tohoto stavu. Můžete mi namítnout, že podle teorie politického marketingu by tak, jak chápu pozitivistickou kampaň, měla vypadat kampaň pozitivní. Rozdíl však vidím v tom, že v České rep. zatímco pozitivní kampaň změny pouze slibuje,[6] pozitivistická by voličům předkládala návrhy, jak tyto změny uskutečnit. Opět dodávám, že jsem především realista, a tak se obávám, že příští super-volební rok se opět ponese v duchu „Slíbíme vám cokoli, jen nás nechte vládnout.“ I z tohoto důvodu si myslím, že by se strany, které chtějí ve volbách uspět, měly věnovat kampani pozitivistické. Nakonec i to adjektivum pozitivní se samo pomalu diskredituje, stačí si připomenout nedávný výrok prvního místopředsedy KSČM Petra Šimůnka, který prohlásil: „Myslím si, že bychom mohli sehrávat roli pozitivní opozice.“ [7] Já sám se bojím domýšlet, co pod tím (dle mého soudu) bizardním spojením Šimůnek myslí.

Ty, kteří dnes požadují pozitivní politiku, by však nejprve měli začít u svých vlastních životů. Možná by bylo ideální, aby pozitivní byly naše životy a pozitivistická naše politika, ale protože žiji v určité společenské realitě, uvědomuji si, že je to pouze zbožná iluze. Přestaňme tedy o změnách, které v této zemi chceme uskutečnit jenom hovořit a začněme je uskutečňovat. Totiž to, co se v současné době odehrává je výsledkem právě onoho žvanění o změnách, jejichž realizace (už teď v rámci koaličního handlu) dostává pořádně na frak. Já v tom všem však vidím jeden pozitivní moment pro následující volby 2014. Snad se z toho všeho český volič poučí. Zároveň s tím však jedním dechem dodávám, že v to moc nevěřím. Musel by se totiž změnit nejenom český politik (v obecné rovině česká politika), ale především český volič, který by ke své volbě musel přistupovat daleko zodpovědněji, než kdykoli před tím. Ono asi to vzájemné osočování na internetu a po hospodách je pro volící většinu pohodlnější. Potom ale neočekávejme změny a ani po nich raději nevolejme.

[1] S ohledem na to, že se bude opakovat, to, co v předchozích letech, kdy současní vítězové voleb budou spoléhat na to, že občané této země předvolební programy jednotlivých stran nečtou (byť jsou pak po volbách strašlivě překvapeni, koho si to zvolili), že si je lze koupit igelitkami s propagačními materiály či koblihami (v případě daného hnutí bych pro následující volby radil potenciálním voličům rozdávat rovnou tašky s masnými výrobky firem jejího leadera).

[2] Tj. i mezi současnými stranami v Poslanecké sněmovně.

[3] S poznámkou tak, jak je chápána v zahraničí – tj. jako nabídka konkrétních řešení.

[4] Tedy lépe řečeno uskutečnění tohoto požadavku. Je totiž docela možné, že se pozitivní kampaň objeví jako časté motto či slogan různých politických stran, v reálu však půjde zase jenom o klasické slibování „ráje na zemi.“

[5] Poněkud méně přesná synonyma by byla adjektiva racionální, faktická atd.

[6] Ačkoli se neztotožňuji se vším, jako doplnění a dobrou ilustraci mého chápaní „pozitivní kampaně“ odkaz na konkurenci - http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013101601(pro hnidopichy a trolly – autorem odkazovaného článku nejsem já sám).

[7] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/254569-kde-vezmete-na-plneni-slibu-z-koalicni-smlouvy-pta-se-opozice/