Zbavme se Krhounků a Mazánků! (Glosa)
To byl výborný match pane řediteli
Nebudu asi daleko od pravdy, když každou politickou stranu, starou či nově vzniklou, připodobním ke školní třídě. Mám však dojem, že v současných politických stranách začíná ubývat Jindrů Benetků[1] a naopak přibývat Krhounků a Mazánků.[2] Zejména pro nově vznikající politické strany by potenciálně zvyšující se počet šplhounů měl být varovným příkladem. Nicméně se obávám, že strany (hnutí), které se dneska prezentují jako alternativa ke stávajícímu politickému „mainstreamu“, jsou alternativou jenom zdánlivou a dříve či později se stanou těmi, které dnes kritizují. Voliči jsou pak v roli diváků filmu, kteří pouze sledují servilitu v pomyslném politickém utkání takřka v přímém přenosu. Koneckonců je to jen hra, ve které má volič, do doby než vhodí do volební urny hlasovací lístek, nabýt dojmu, že to on je v roli pana ředitele či pana učitele, kterému je nadbíháno.
U nově vzniklých stran či hnutí je ovšem prostor pro Krhounky a Mazánky mnohem větší. Politický program těchto hnutí, který připomíná koláž, sestavenou z lidové naštvanosti jenom zastírá chybějící ucelenou představu o budoucím směřování české politiky. Vzpomeňte si, jak se v předvolebním boji VV či Top 09 chlubily tím, že si chodí pro rozumy do hospod a dost možná to po tom také tak v české politice vypadalo. Dost možná, že to je právě ten moment, kdy strana (či hnutí) v zápalu boje o voličskou přízeň zapomene na to, že „ti, kteří vás dneska volí, vás zítra budou chtít věšet.“ Krhounkové a Mazánkové jsou pak obvykle první, kteří principy a ideje strany (hnutí) zradí.
Krhounek a Mazánek není jenom postavičkou z filmu (knížek) a nenalezneme ho jenom v české politice. Tito lidé byli, jsou a budou součástí celé společnosti. Zatímco filmová třída si s Krhounkem a Mazánkem dokázala poradit (vyloučit je z kolektivu), česká společnost nic takového zatím nedokáže. Nebo se snad pletu?
[1] Hrdina filmu Škola základ života! talentovaného studenta, který otevřeně ve své slohové práci kritizuje učitele a vedení školy, za což se mu dostane vyloučení.
[2] Ostatně postavička šplhouna ve spojitosti se školním prostředím je velmi oblíbená. Za všechny jmenujme legendárního Hujera z filmu Marečku podejte mi pero.
Pavel Lopušník
Havlovy vize zkrátka umřely (Polemika s ekonomem Tomášem Sedláčkem)

Na konkurenčním zpravodajském webu nedávno vyšel článek s ekonomem Tomášem Sedláčkem s názvem Gratuluji. Vyhozená ruská energie a české ztráty. S jedinou myšlenkou lze v textu souhlasit a to, že české firmy pravděpodobně díky embargu přijdou o část svých investic. Dál už je Sedláčkův článek veden v sentimentálním duchu, tj. ve stylu, kde bychom byli, kdybychom pokračovali ve strategii mezinárodních vztahů, kterou nastolil V. Havel. V polemickém textu ukazuji, že sám Sedláček upadá do iluzivní představy světa, který se od konce devadesátých let jakoby neměnil. Bohužel se svět mění a v těchto dobách možná dynamičtěji, než jsme schopni si to připustit a než jsou patrně někteří ochotni akceptovat.
Pavel Lopušník
Nejsme v pozici užitečných idiotů? (polemika s Bohumilem Doležalem)

Novinář Bohumil Doležal v článku nazvaném Mediální nestrannost u sestřeleného letadla otevírá cestu cynismu, píše: „Taky bychom se neměli utěšovat tím, že zlo je zatím daleko: světová válka nebude, teď jsou nejdřív na řadě baltské státy, Moldávie a Rumunsko, pak Polsko, Slovensko a Maďarsko, a my máme dobrou šanci vyklouznout. Bereme to za špatný konec. Vycházejme raději z toho, že úplně nejdřív na řadě jsme my. V roce 1989 se nám dostalo daru svobody, toho, co nepřesně opisujeme slovy svoboda, demokracie, lidská práva: přišli jsme k němu skoro zadarmo, vůbec si ho nevážíme a jsme dnes na nejlepší cestě ho prošustrovat. Jsme líné, vypasené a zároveň bezbranné ovce, nejchutnější kořist pro predátora.“ Díky těmto slovům si nejsem jistý, zda – li naopak stranění jedné či druhé straně události neotevírá cestu cynismu ještě většímu. Presumce viny, která platí u jedné či druhé strany, stejně tak jako představa mezinárodního jeviště ala filmové Hvězdné války (bílá strana – rytíři Jedi – EU, NATO x Temné straně síly – Rusko) v představě sluníčkových bojovníků, kteří si stále nejsou schopni připustit, že svět už dávno není bojem za vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. U Doležala je pak prazvláštní propojení slov svoboda, demokracie a lidská práva v kontrastu se štvavou rétorikou vyzívající k boji a sebeobětování se (u Doležala ovšem za ideály liberálů). Vrcholem je pak závěr celého článku, který jakoby demonstroval postoje věčných bojovníků se všemi a se vším. V článku se píše: „Ač to tak nevypadá, bojujeme o život. A nejde v první řadě o to, zda vůbec víme, proti komu bojujeme (ne že by na tom nezáleželo), ale zda vůbec víme, o co bychom měli usilovat, k čemu pracovat, za co bojovat – a čemu bychom měli být ochotni, protože jinak to v tomto slzavém údolí ani nejde, aspoň tu a tam taky něco obětovat.“ (http://echo24.cz/a/iqGb7/medialni-nestrannost-u-sestreleneho-letadla-otvira-cestu-cynismu)
Pavel Lopušník
A jak jste na tom s daněmi vy, pane Humle? (Glosa)

Docela určitě to mohl být jeden z mnoha příkladů českého politika, neschopného komunikovat na sociálních sítích a snižujícího se ke stylu komunikace, kterou už několik roků předvádí např. jeho stranický kolega Zdeněk Škromach a o kterém bychom se mohli dozvědět tak leda ze stránek bulváru. Výroky poslance Stanislava Humla na adresu tenistky Kvitové však posouvají už tak nízkou laťku českého politického prostředí ještě o velký kus dolů. Je ovšem s podivem, že vzbudily pozitivní ohlas u ne zrovna malého počtu našich spoluobčanů. Jak ale správně pochopila sama Petra Kvitová a její okolí, Humlovi šlo především o sebe-zviditelnění se v předvolebním období a o získání hlasů rozdmýcháváním závisti (jak jsem si všiml z komentářů zejména u lidí, kteří jsou na penězích od státu nějakým způsobem existenčně závislí – např. důchodci, nebo u levicově zaměřených, kteří Humlův komentář pochopili jako kritiku pravicové politiky, jejímiž produkty daňové ráje jsou – to, jestli tomu tak skutečně je, nechám na čtenářích samých). Huml sám se pasoval do role nového Jánošíka (nebo Robina Hooda), „od kterého nečekejte, že bude brát chudým a dávat bohatým.“ (cit. z http://stanislavhuml.blog.idnes.cz/c/417079/Petra-Kvitova-v-danovem-raji-aneb-nemohu-se-omluvit.html)
Pavel Lopušník
Není už těch konfliktů na jednu armádu mnoho? (Komentář)

Ještě včera štvali veřejnost proti Rusku a vyzývali ji k angažovanějšímu boji na Ukrajině a jejímu připojení k EU, zatímco dnes jsou zatvrzelými obránci „evropských hodnot“ (v jejich uvažování je to multikulturalismus, gender studies, zelená politika, štědré sociální programy), které prý na svých zahraničních misích chrání naše armáda. Tito strážci a věční bojovníci za všechno a proti všem, však bojují jenom na klávesnicích počítačů a často svými ústy. Sami se vám dříve či později přiznají k tomu, že jim jejich vrozený humanismus brání vzít do ruky zbraň, za to prý oceňují, když to za ně udělá někdo jiný. Ostatní nesouhlasící s jejich (jak oni demonstrativně hlásí – těmi pravými) názory je jimi označen za putinovce, rusofila, nebo za xenofoba či rasistu (možná, že k jejich životu to vyhledávání a nálepkování „nepřátel“ tak nějak patří a zřejmě je jejich životním krédem se vůči něčemu a někomu stále vymezovat). A zatímco na jedné straně nekriticky obdivují současnou EU jakožto prevenci proti válce v Evropě i ve světě (úlohu EU pro celosvětový mír rádi okázale a při každé příležitosti připomínají), na druhé straně volají po vyvolávání konfliktu, který ale za ně v konečném důsledku bude řešit někdo druhý. Jsou to „utopičtí idealisté“ (ve smyslu terminologie Edwarda H. Carra), ale já bych použil jiné (poněkud nekorektní) označení „užiteční idioti.“ Svět se už dávno změnil a ty jejich ideály pozvolna umírají, jenom oni to ještě nepostřehli.
Pavel Lopušník
Praha ne-kulturní, zato plně politická? (Komentář)

V regionálních denících nedávno (publikován 21. 6. 2014) vyšel rozhovor s realitním investorem Luďkem Sekyrou, mimo jiné také sponzorem KDU-ČSL. Jeho hlavním tématem bylo Sekyrovo tvrzení, že vstup podnikatelů do politiky vnímá pozitivně. To ovšem není ten hlavní důvod, konečné rozhodnutí zda- li podnikatelé do politiky patří a zda- li je to onen osvěžující vítr pro zatuchlý český politický rybníček, to je v rukou každého čtenáře daného rozhovoru (odkaz na něj dále v článku). Jedním z témat, kterého se Sekyra v rozhovoru (díky položeným otázkám) dotknul, byla případná realizace Kaplického stavby na pražské Letné, podpořená mimo jiné i prezidentem Zemanem a některým politiky Top 09.
Další články autora |
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně
Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...
Za tři roky hrozí nedostatek proudu. Pomoci má urychlení výstavby elektráren
Přímý přenos K rychlejší výstavbě paroplynových elektráren má pomoci novela energetického zákona, kterou...
Tajemný dar od Putina odhalen. Trump dostal svůj portrét od mistra snových vizí
Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff se v březnu vrátil ze své výpravy do Moskvy s darem...
Lidé se loučí s papežem v bazilice sv. Petra. Tělo upravili, aby vydrželo teplo
Přímý přenos V bazilice svatého Petra ve Vatikánu se lidé mohou naposledy rozloučit s papežem Františkem. Rakev...
Rakušan nabízí ochranu Haškovi. Slavnému brankáři vyhrožuje bývalý ruský prezident
Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan odsoudil chování ruského exprezidenta Dmitrije...

4+1+L, DV, nadstandartní 96 m2, sklep, Teplice, ulice Edisonova
Edisonova, Teplice - Trnovany
2 800 000 Kč
- Počet článků 85
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 905x