Milník ve vývoji právního vědomí v Čechách?

Rozhodnutí Ústavního soudu nehodlám posuzovat obsahově, ale na základě dopadu na vývoj demokracie v České státě. 

Zde zůstavá pouze kladné hodnocení.  Možná že poslanci a politici pochopí že dnešní demokracie není diktatůra parlametní  jednoduché většiny. Veřejné zájmy o kterých mluví politici, jsou spíše jim vlastní a pan president, který se tak dovolával ústavního soudu v Lisabonské smlouvě dnes měří dvojím metrem.  Vím že ústava byla zpracována dosti horkou jehlou, to se dá napravit. Ústava není desatero, jak napsal Martin Komárek v dnešním komentáři. Ústava však musí jasně vykázat hranice a pravidla politického rozhodování a to bez ohledu na krátkodobé zájmy byt´ velkých skupin. Reakce politiků a i presidenta republiky však svědčí jakémsi nepochopení a přežitém názoru, že rozhodnutí  se může povýšit nad pravními zásadami podle momentální libovolnosti většiny. Příklady kam tyto rozhodnutí v zdánlivém veřejném zájmu vedly jsou v dějinách z minulého století hojné. Doufám že toto rozhodnutí ústavního soudu  bude důvodem k sebereflexi politiků a  pomůže vytvořit skutečné demokratické právní vědomí a to v celé společnosti.